V Národním divadle to bude jako v Bayreuthu, Wagnerova pravnučka veze Lohengrina nejvyšší kvality

Katharina Wagnerová se nerada drží na uzdě. Pravnučka skladatele Richarda Wagnera je nekompromisní coby režisérka i šéfka Hudebních slavností v Bayreuthu, nejznámější světové přehlídky Wagnerových oper. Její režie jsou provokativně moderní a stejným směrem Wagnerová táhne celý festival.

O to je nezvyklejší, že teď přijala nabídku režírovat Wagnerovu operu Lohengrin v pražském Národním divadle. Premiéru bude mít dnes a půjde o obnovenou inscenaci, kterou režisérčin otec Wolfgang vytvořil před půlstoletím.

"Není to projev mých uměleckých názorů," říká Wagnerová v rozhovoru pro HN.

"Jsem jakási luxusní asistentka, snažím se držet otcovy dramaturgie. Což je těžké. Někdy se musím napomínat: tohle nedělej, pamatuj, že režíruješ revival," líčí.

Dnešní inscenace v Praze bude prvním dílem z Bayreuthu, které kdy bylo kompletně přenesené do ciziny. Dosud se jen v japonském Tokiu před několika lety hrála upravená opera Tannhäuser.

Wagnerová se světelným designérem Marcem Löhrerem a autorem kostýmů Thomasem Kaiserem sáhla hluboko do archivů Bayreuthu, aby našla co nejvíc poznámek z roku 1967, kdy tato verze Lohengrina vznikla.

Včera režisérka působila spokojeně. "Mí chlapci odvedli dobrou práci," říkala. A že té práce nebylo málo: scéna se musela zmenšit, aby se vešla na jeviště Národního divadla, kostýmy se znovu šily z jiné látky. "Ty původní byly z kůže a vážily pětatřicet kilogramů," podotýká Kaiser.

Wagnerova pravnučka veze Lohengrina nejvyšší kvality

Dalších 8
fotografií

Wagnerová už Lohengrina režírovala roku 2004 v Budapešti, tehdy na to ale šla jinak. "Byl velmi odlišný, velmi politický," popisuje.

"Maďarsko tehdy vstupovalo do Evropské unie, takže jsme Lohengrina pojali jako příběh o západním politikovi, jenž přichází vykoupit východní socialistický systém. Samozřejmě to skončí špatně."

Naopak verze, kterou uvidí Pražané, je velmi tradiční. Ve své době byly za kontroverzní považovány jen minimalistické kulisy. Režisér Wolfgang Wagner také hrdinu opery vnímal ne jako hrdinného rytíře, nýbrž jako muže snažícího se pochopit svoji lidskost.

"Lohengrin začíná jako bytost z jiné planety. Opera vypráví o tom, jak se stává čím dál lidštějším," podotýká režisérka. "Tragédie spočívá v tom, že musí opustit princeznu Elsu předtím, než tento proces vyvrcholí."

O tom, jak je těžké vnést do opery lidskost, ví Wagnerová své. Operní svět desítky let ztělesňují právě Hudební slavnosti v Bayreuthu, festival otevřený jen privilegovaným návštěvníkům, kteří jsou ochotni rezervovat si vstupenky na roky dopředu a utrácet za ně nemalé částky.

Wagnerová se v Bayreuthu narodila a jedenáct let na festivalu pracovala jako asistentka režie, než roku 2007 poprvé zinscenovala Mistry pěvce norimberské. Od roku 2015 je výhradní šéfkou festivalu, poté co z vedení odešla její nevlastní sestra Eva Wagnerová-Pasquierová.

Katharina Wagnerová si však z Bayreuthu odskočila vystudovat divadelní vědu do Berlína. Právě s tamními zkušenostmi začala festival otevírat širšímu, mladšímu publiku. Přenosy inscenací z Bayreuthu dnes promítá 150 evropských kin a součástí festivalu jsou přednášky či programy pro děti.

Roku 2009 navíc Wagnerová šokovala oznámením, že archivy Bayreuthu zpřístupní badatelům, aby prozkoumali nacistickou historii festivalu.

Wagnerová ovšem umí šokovat i jako režisérka: v Mistrech pěvcích norimberských nechala postavu vlastního pradědečka tančit ve spodním prádle a sochám Beethovena či Mozarta přidělala ztopořené mužské přirození. Od té doby je sice mírnější, ctitele Wagnera však dosud rozděluje.

"Vztahy wagnerovců k ní oscilují mezi bezbožnou úctou až k honu na čarodějnici," vystihl to deník Die Welt.

Přípravy Lohengrina v Praze se obešly bez skandálů. Režisérka si pochvaluje přátelskou atmosféru a vyzdvihuje pěvkyně Danu Burešovou a Elišku Weissovou. Divákům vzkazuje, že se mohou těšit na představení vysoké úrovně − jak je běžné v Bayreuthu.