Chilská prezidentka brzy opustí úřad. Skončí tím vláda žen v Latinské Americe

Prezidentka Chile Michelle Bacheletová má před sebou poslední zhruba půlrok vládnutí. Až Bacheletová úřad opustí, nezbude na americkém kontinentu jediná ženská prezidentka. Jde o výraznou změnu zejména na území Latinské Ameriky, kde donedávna vládlo žen hned několik.

V Brazílii, největší latinskoamerické zemi, se držela v letech 2011 až 2016 u moci Dilma Rousseffová. Skončila kvůli kauze s manipulací s výsledky státního rozpočtu. Argentinu zase řídila v letech 2007 až 2015 prezidentka Cristina Fernándezová de Kirchner. Tu na rozdíl od Rousseffové neodvolal Senát − funkci opustila řádně po vypršení mandátu. Nicméně i ona se namočila do řady korupčních afér. Dodnes leží u soudu několik obvinění její osoby včetně praní špinavých peněz. Chilskou hlavou státu se pak v příštím roce nejspíš stane Sebastián Piňera, jenž byl prezidentem již v době mezi dvěma mandáty Michelle Bacheletové.

Všechny tři jihoamerické prezidentky tak na jednu stranu přispěly k celosvětové diskusi o nerovném zastoupení mužů a žen v politice, poznamenává list The New York Times. Na druhou stranu jejich vládnutí provázely rozsáhlé skandály nebo hospodářský propad jejich zemí. A tím ženám moc nepomohly. "Jsou to svým způsobem zkažené vůdkyně," řekla Timesům Shannon O'Neilová, analytička z think-tanku Council on Foreign Relations.

Ani Bacheletová neunikla nařčení z korupce, které v roce 2015 mírně zatřáslo její popularitou. Do jednoho ze skandálů byl zapleten i její syn Sebastián Dávalos Bachelet, který s firmou své manželky údajně obcházel zákony. Bacheletová se však na rozdíl od svých jihoamerických kolegyň zvládla z afér vzpamatovat.

"Lidé si ji budou pamatovat jako někoho, kdo se snažil směrovat zemi k větší demokracii," hodnotí její vládu socioložka Virginia Guzmánová z Centra pro studia žen v metropoli Santiago de Chile.

Zlepšit postavení žen se jí povedlo hned v několika směrech. Vytvořila například ministerstvo pro ženy a genderovou rovnost. Prosadila také změnu volebního systému, jež požaduje, aby minimálně 40 procent kandidátů ve volených funkcích byly ženy.

Tři zmiňované prezidentky shodně tvrdí, že kvůli svému pohlaví čelily utlačování i nadávkám. "Nejtěžší je změnit kulturu," přiznává Bacheletová. Rousseffová v dubnovém rozhovoru pro The New York Times uvedla, že ji zhruba 600tisíckrát lidé nazvali "krávou". Podobné zkušenosti má i někdejší prezidentka Argentiny Fernándezová. Lidé jí často říkali "yegua", což je velmi hanlivé španělské slangové označení ženy.

Žádné prezidentské volby v Jižní Americe, ve kterých by kandidovala žena, se však v blízké budoucnosti nechystají. A konec éry Michelle Bacheletové tak ve společnosti vyvolává otázky, jestli nebude boj za lepší práva žen odsunut do pozadí.