Kdo vám řekl, že tu máme kancelář? ptá se překvapeně mladá žena u vchodových dveří mnohapatrové novostavby v centru Biškeku. Sekretářka české firmy Liglass, která má v Kyrgyzstánu postavit vodní elektrárny za stovky milionů dolarů, přišla vyřídit poslední formality poté, co se společnost tento týden z moderní budovy odstěhovala. Její kancelář je zavřená, zmizel i štítek s názvem společnosti, kolem níž je v posledních týdnech rozruch jak v Česku, tak i v této malé středoasijské zemi.

Firma Liglass Trading uzavřela 10. července smlouvu s kyrgyzskou vládou, že postaví 10 menších vodních elektráren a zároveň dostaví kaskádu na řece Naryn, která je pro středoasijskou zemi strategickým, ale zároveň velmi problematickým projektem. I proto podpisu dohody osobně přihlížel a tleskal prezident Almazbek Atambajev. Pak se však kolem projektu objevila řada nejasností.

Nedávné stěhování kanceláře české firmy proběhlo podle svědků rychle. "Chodili sem každý den, včera ale přijela dodávka a vše odvezli," říká ochotně starší muž, který v domě na Šopokovské ulici slouží jako recepční za stolkem u vchodových dveří. Často podle něj přicházel i bývalý poslanec Kubanyčbek Tumanov, který je nyní šéfem firmy Liglass Energo Kej Dží, dceřiné společnosti české Liglass Trading. Sekretářka firmy se bavit nechce, slibuje ale, že Tumanovovi, který se okolo stavby vodních elektráren spolu s českými podnikateli pohybuje už několik let, alespoň předá kontakt.

11,5 miliardy

korun je investice na výstavbu vodních elektráren o výkonu 237 megawattů. Zakázka, kterou získala česká firma Liglass Trading, je pro středoasijský Kyrgyzstán strategická.

827 milionů

korun musí zaplatit Liglass odstupující ruské společnosti RusHydro za to, co už do stavby vložila.

Informace o novém investorovi, jenž má ve stavbě narynské kaskády nahradit ruský polostátní gigant RusHydro, byla v Kyrgyzstánu zprávou dne. O společnosti Liglass Trading z obce Líšný u Železného Brodu dnes ví v této zemi téměř každý, pro místní ale její název zní cize, takže mluví spíše o "české firmě" nebo jednoduše o "Češích".

Právě Češi mají v Kyrgyzstánu velmi dobré jméno už od dvacátých let, kdy do tehdy čistě zemědělské země přijížděly skupiny levicových idealistů z Československa, a v rámci akce Interhelpo tak položili základ místnímu průmyslu.

Nadšení však vystřídaly obavy, když se ukázalo, že Liglass podle všeho nemá se stavbou hydroelektráren žádné zkušenosti, přestože to o sobě v tendru tvrdil. Vyšlo také najevo, že kyrgyzská diplomacie − na rozdíl od české prezidentské kanceláře a ministerstva průmyslu − spolupráci s touto firmou nedoporučila.

Lukrativní zakázka pro Kyrgyzstán

Hradní intervence

◼ Hradní kancléř Vratislav Mynář poslal 16. září 2016 do Kyrgyzstánu dopis, v němž se za firmu Liglass Trading přimlouvá. Mynář se brání tím, že podobných dopisů pro jiné společnosti poslal už přes dvacet. Liglass Trading podle svých slov neznal a nevěděl tak, zda doporučuje spolehlivou společnost. Firmě pomáhal při své návštěvě Expa v Astaně i prezident Miloš Zeman. Obecně se o ní zmínil před prezidentem Kyrgyzstánu Almazbekem Atambajevem.

◼ Doporučující dopis odešel 2. srpna 2016 také z ministerstva průmyslu. Píše se v něm, že firma Liglass Trading figuruje na trhu od roku 2003 a realizovala za tu dobu řadu projektů, přestože žádnou vodní elektrárnu dosud nepostavila. Úřad to označuje za běžnou metodu, pomocí které v zahraničí pomáhá českým firmám.

Podmínky tendru

◼ Smlouva na investici v hodnotě 11,5 miliardy korun byla majitelem společnosti Michaelem Smelíkem podepsána před prezidentem Kyrgyzstánu letos 10. července.

◼ Jednou z podmínek tendru je, že firma Liglass Trading musí měsíc od podepsání smlouvy vyplatit 37 milionů dolarů (téměř 827 milionů korun) ruské firmě RusHydro, která se z projektu stáhla.

◼ Firma Liglass Trading již údajně zaplatila garanční vklad a poplatek za účast v tendru. V dokumentech kyrgyzského Státního výboru pro průmysl, energetiku a nerosty se uvádí, že garance stála 1,17 milionu dolarů a poplatek 30 tisíc dolarů.

Nejasné odpovědi

◼ Doteď není jasné, kde chce česká firma finance na investici získat. Naposledy v roce 2014 vykázala společnost (s obratem v řádu stovek tisíc) milion korun ztráty. Podle majitele Liglass Trading Michaela Smelíka jsou už peníze zajištěny. Konkrétní být ale nechce.

◼ Nedůvěru budí i sídlo společnosti Liglass Trading v chátrajícím objektu u Železného Brodu. Firma má navíc velmi těžce dohledatelnou historii a na svých stránkách uváděla nepravdivé reference o spolupráci s českými podniky a státními institucemi.

Rozzlobený telefonát z Liglassu

Ermek Ibraimov byl kyrgyzským velvyslancem v Česku a dalších středoevropských zemích do loňského prosince. Říká, že Liglass Trading byla jen jedna z mnoha firem, na které jeho ambasáda posílala posudky. "Liglass jsem si ale zapamatoval proto, že u ostatních firem vzal Biškek naše doporučení na vědomí, ale u Liglassu přišla žádost o nový posudek. A také proto, že někdo z této firmy volal k nám na velvyslanectví a zlobil se, že jsme o jejich firmě z jejich pohledu podali ne zcela vyhovující informace," vysvětluje v jedné z biškekských kaváren. S tím, že ambasáda musela vypracovat zprávu o této firmě i potřetí, ale to až po jeho odvolání z funkce.

Podotýká, že tamní vláda nebo ministerstvo průmyslu se negativním doporučením řídit nemusí. "Pokud si ale pamatuji, je to první případ, kdy na kategorické doporučení ministerstva zahraničí nedali," doplňuje diplomat.

Ibraimov, který je původním vzděláním inženýr, pochybuje, že se Liglassu stavba přehrad na řece Naryn podaří. "Kaskádu už musí stavět specializovaná firma," říká s tím, že přehrady mají stát na odlehlém místě v horách, což znamená, že stavba bude mimořádně náročná.

"Jestli to ale Liglass skutečně postaví, budu první, kdo z toho bude mít upřímnou radost, a veřejně se omluvím za svou nesprávnou expertizu," uzavírá diplomat. Ten je přesvědčen, že prezident Miloš Zeman, který svému kyrgyzskému protějšku tuto firmu v červnu doporučoval, chtěl pouze pomoci rozvoji vzájemné spolupráce.

Odvážná, nebo chybná volba?

Skeptický je i Rasul Umbetalijev, přední kyrgyzský expert na energetiku, i když informace o příchodu českého investora původně zněly jako velmi dobrá zpráva. Upozorňuje především na to, že firma slibuje obrovské investice v cizím státě a nemá zaručeny ani žádné garance, ani jiné výhody. "Buď je to velice odvážné rozhodnutí, nebo je to velmi pochybné," míní.

Poukazuje na to, že uzavřená dohoda je pro kyrgyzskou vládu výhodná − český investor se totiž zavázal zaplatit 37 milionů dolarů RusHydro za to, co už ruská společnost do výstavby kaskády vložila. Vyřešení dlouholetého problému se stavbou přehrad by navíc mohlo prezidentu i vládnoucí straně přinést potřebné předvolební body, protože země se už deset let potýká s nedostatkem elektřiny.

Umbetalijev připomíná, že v rámci tendru Liglass vyhrál stavbu deseti menších elektráren, který se ale velké narynské kaskády netýkal. Přesto Češi získali kontrakt i na stavbu těchto přehrad. "Jestli česká firma tyto elektrárny nedokáže postavit, kaskáda získá negativní pověst, což bude mít přímý vliv na další investory. Nikdo už to nebude chtít dělat," dodává expert.

S přispěním Elnury Alkanovové a Jakuba Zelenky

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist