Tři roky ruského potravinového embarga: Výroba roste, dovoz ale zcela nenahradila. Potraviny podražily o 45 procent

Sankce nejsou nic příjemného, ale také nic smrtelného, prohlásil již v červnu ruský prezident Vladimir Putin v odpovědi na otázku, jaký vliv mají opatření západních zemí na ruskou ekonomiku.

Ministr zemědělství Alexandr Tkačev si nyní pochvaluje odvetné potravinové sankce Ruska proti Západu, které podpořily domácí zemědělství.

Statistiky za tři roky sankcí mu dávají za pravdu, odvrácenou stranou jsou ale vyšší ceny potravin a snížená spotřeba, protože růst domácí výroby nevyrovnal propad dovozu.

"Naši zemědělci dostali příležitost se rozvíjet, rozšiřovat kapacity, zakládat nové komplexy. Ve výsledku jsme se stali silnějšími a zajistili si potravinovou bezpečnost. Poprvé za dlouhé roky ruské výrobky začaly dominovat v regálech obchodů a dovoz potravin prudce klesl," prohlásil Tkačev.

Podle ministerstva zemědělství se v loňském roce do Ruska dovezly potraviny za 25 miliard dolarů, zatímco v roce 2013, tedy před konfliktem Ruska se Západem kvůli anexi Krymu, měl dovoz hodnotu 43 miliard. Potravinové sankce zavedla Moskva počátkem srpna 2014 proti zemím Evropské unie, USA, Austrálii, Kanadě a Norsku. Později přibyla také Černá Hora a po sestřelení ruského letounu na syrsko-turecké hranici i Turecko.

Ze statistiky ministerstva plyne, že nejlépe se podařilo nahradit dovoz masa. V roce 2013 bylo 26 procent vepřového z dovozu, loni to bylo jen osm procent. Obdobně klesl dovoz kuřecího masa, z 12 procent na dnešních pět procent. Jenže se z ní dá také vyčíst, že zatímco dodávky masa ze zahraničí loni meziročně klesly o dvanáct procent, domácí výroba vzrostla o pouhých 3,4 procenta.

"Co se týče hovězího masa, ovoce nebo sýrových výrobků, nárůst domácí výroby nevyrovnal snížení importu.

O nahrazení dovozů domácími produkty se dá od roku 2016 hovořit v případě vepřového a drůbežího masa, sušeného mléka a cukru," řekla moskevskému listu Nězavisimaja gazeta Natalija Šagajdová z Akademie národního hospodářství a státní správy při ruské vládě.

To ukazuje, že spotřeba potravin, hlavně těch dražších, v Rusku poklesla. Důvodem byl pád cen ropy v roce 2014 a s ním spojený pád kurzu rublu. Ruský statistický úřad uvádí, že kupní síla obyvatel od té doby klesla o devatenáct procent.

Současně také vzrostly ceny potravin. Od srpna 2014 do července 2017 potraviny podražily o 45 procent. Nejvíce vzrostly ceny ryb (66 %), mléka a mléčných výrobků (57 %) a zeleniny (44 %).

Maso podražilo "jen" o 26 procent.

"Sankce způsobily, že spotřebitelé přišli o kvalitní výrobky za dostupné ceny. Na druhou stranu kvůli pádu kurzu rublu by potraviny podražily stejně, ale o pár procent méně," tvrdí Šagajdová.

Ministr zemědělství Tkačev ale tvrdí, že podpora domácích producentů je důležitější než ceny potravin.

Pyšný je na to, že o třetinu stouplo množství ovoce a zeleniny z domácích skleníků a zakládají se nové ovocné sady.

"Důležité je, aby vláda zachovala zvýšené dotace pro zemědělství a snažila se udržet kurz rublu nad šedesáti rubly za dolar. Jeho posílení by zlikvidovalo naše veškeré úsilí," prohlásil Tkačev.

V rozpočtu na příští rok se počítá s podporou ve výši 242 miliard rublů (asi 4 miliardy dolarů). Horší je to s kurzem rublu, ten se ve středu pohyboval na úrovni 59,95 rublu za dolar.

Statistika ukazuje, že roste dovoz. Za prvních sedm měsíců letošního roku vyrostl o 29,3 procenta.

"Ukazuje to, že se nepodařilo vybudovat vlastní konkurenceschopnou výrobu," myslí si ekonom Andrej Movčan v moskevského Centra Carnegie.