Kojenecké ústavy jsou v Evropě přežitkem. Česko je poslední zemí, která na nich lpí

Když ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) navrhla v srpnu vládě, aby časem už nebylo možné posílat malé děti do ústavní péče, podpořili ji jen tři její straničtí kolegové. Útlum kojeneckých ústavů pro děti do tří let tak v dohledné době nepřijde. "Jak je možné, že návrh na zavírání ústavů není před volbami dobrým znamením, ale špatným?" kroutí hlavou maďarská odbornice na práva a ochranu dětí Maria Herczogová a upozorňuje, že Česko je v tom, jak na ústavní péči lpí a nijak její roli nezpochybňuje, v Evropě ojedinělé.

Například Slovensko věkovou hranici, pod níž není možné odebrané děti do ústavu umisťovat, postupně zvýšilo na šest let a počítá s jejím dalším zvedáním. V Maďarsku zákon stanoví, že od příštího roku do ústavu přestanou putovat děti pod 12 let. Herczogová však přiznává, že praxe v její rodné zemi zatím za předpisy zaostává.