Španělsko nezvládá nápor běženců. Od začátku roku jich do země připlulo 14 tisíc, oproti loňsku více než dvakrát tolik

Policie ve Španělsku nedávno rozbila gang převaděčů. Ti převáželi migranty z Maroka ke španělským břehům na vodních skútrech. Za několik desítek minut trvající cestu si pětičlenná skupina účtovala až pět tisíc eur za jednoho uprchlíka. Nejčastěji migranty přepravovali na pláže u Cádizu nebo Málagy, poté je převezli do Algecirasu, kde je drželi v zajetí, dokud jejich příbuzní celou částku nezaplatili. Španělská policie zadržela tři převaděče, po dalších dvou pátrá.

Španělská média také nedávno zveřejnila videa, která ukazují, jak skupinka migrantů vyskakuje z vratkých bárek na pláže, kde se opalují překvapení turisté.

Země na Pyrenejském poloostrově se potýká s rostoucím přílivem běženců. Od začátku letošního roku do poloviny srpna připlulo k břehům Španělska nebo překonalo ploty chránící španělské enklávy Ceuta a Melilla na severu Maroka na 14 tisíc lidí.

"Jejich počet meziročně vzrostl 2,5krát," uvedl k tomu Fabrice Leggeri, šéf Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Jde tak o nejrychleji rostoucí migrační trasu do Evropy.

Vlna běženců hlavně z Maroka, Pobřeží slonoviny, Mali nebo Gambie narůstá hlavně v posledních týdnech. Jen v červenci se do země nelegálně dostalo na 2400 lidí, což je čtyřikrát více než ve stejném období loni.

Pašeráci jsou aktivní hlavně v letních měsících, kdy je moře klidnější. A také mění taktiku − využívají například menší lodě nebo vodní skútry. Ty jsou rychlejší, bezpečnější a také se dají na radarech hůře zachytit.

Na podobný nápor migrantů však není Španělsko připraveno, uvedla nedávno María Vegaová, mluvčí španělské pobočky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. "Stát nemá ani zdroje, ani finanční prostředky," prohlásila s tím, že potíže mají hlavně regionální úřady.

Chybí překladatelé nebo úředníci, kteří by byli schopni posoudit žádosti o azyl. Není ani dostatek vhodného ubytování, tvrdí Vegaová. Kvůli tomu hrozí, že by nejzranitelnější migranti − tedy mladé ženy a děti − mohli skončit jako zboží obchodníků s bílým masem.

S migrační krizí se letos nejvíce potýká Itálie, kam z Libye připlulo zhruba 100 tisíc migrantů. V posledních týdnech však jejich počet klesá. Pravděpodobnou příčinou je málo známá ozbrojená skupina z libyjského města Sabráta. V jejích řadách podle informací agentury Reuters působí vojáci, policisté a civilisté. Zadržováním migrantů se prý pokouší získat peníze od libyjské vlády uznané OSN a také překazit obchody své konkurenci.

Za Itálií se pak co do počtu umisťuje Řecko, kam do poloviny srpna dorazilo na 20 tisíc běženců.

"Je ale možné, že do konce roku Španělsko v přílivu migrantů Řecko překoná," varoval nedávno Joel Millman, mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci. "To by byla velká změna," dodal.

Šéf Frontexu Leggeri kvůli tomu informoval, že jeho agentura prověřuje, zda se hlavní migrační trasa postupně nepřesouvá z Itálie právě do Španělska.