Na cenách Emmy uspěly Kidmanová i drama Příběh služebnice od HBO, Ameriku vyobrazuje jako diktaturu

V televizi je všechno lepší. Během včerejšího udělování 69. cen Emmy − těch amerických "televizních Oscarů" − to bylo zřejmé od prvních chvil. Když ta věta zněla v refrénu úvodního muzikálového čísla, v němž moderátor Stephen Colbert tančil s postavami nejvýraznějších seriálů uplynulého roku, byla v ní však zjevná ironie.

Také v době, kdy každým rokem narůstá množství kvalitní a seriózní televizní tvorby, se skrze obrazovku na problémy okolního světa kouká snáze než ve skutečnosti. "Potíže tak nepálí, když je sledujete ve vysokém rozlišení," jak zaznělo v té písni na úvod slavnostního večera.

Po jeho skončení lze konstatovat, že leccos je v televizi i bez ironie rok od roku lepší. Přesto spousta změn probíhá příliš pomalu.

Nejvíce sošek − pět včetně herecké pro rostoucí hvězdu Elisabeth Mossovou − letos získalo sci-fi drama Příběh služebnice z chmurného světa, kde jsou ženy otrokyněmi. A velmi úspěšné byly též Sedmilhářky, další seriál s tematikou utlačování žen, za nějž byla oceněna mimo jiné Nicole Kidmanová. Padesátiletá australská herečka je letos v nebývalé formě.

V pozadí těch cen pro seriály s ženskou tematikou i několika důležitých sošek pro režisérky či scenáristky ale stojí nepřehlédnutelný fakt, že v poslední dekádě podíl žen v klíčových tvůrčích pozicích amerických televizí vzrostl o pouhá dvě procenta − na 28 procent.

V uplynulém roce ve Spojených státech vzniklo přes 450 původních pořadů či seriálů se scénářem. Ale zatímco divák nestíhá sledovat jednu kvalitní ságu za druhou, spousta věcí v televizi zůstává při starém.

To je případ třeba ceny Emmy pro nejlepší komediální herečku. Julia Louis-Dreyfusová ji za roli političky v satirickém seriálu Viceprezident(ka) dostala už pošesté v řadě a zapsala se tak do historických tabulek. Celkem má doma 11 sošek.

Stanice HBO, která Viceprezident(ku) produkovala, se 110 nominacemi na Emmy potvrdila roli televizního hegemona. I bez přítomnosti Hry o trůny, jejíž nová řada se vysílala později než obvykle a nemohla tak být nominována.

V závěsu byla jednička mezi internetovými televizemi Netflix. Tato streamovací služba sice letos obdržela 91 nominací, meziročně o 69 procent víc, odnesla si ale nakonec pouhých 20 sošek.

Přispěl k tomu i neúspěch hororového hitu loňského léta od Netflixu, retro seriálu Stranger Things vzdávajícího poctu knihám Stephena Kinga. Navzdory 18 nominacím neuspěl ani v hereckých, ani v režijních kategoriích. Šanci bude mít opět za rok: v říjnu Netflix zveřejní druhou řadu Stranger Things.

Slavit naopak může internetová televize Hulu, právě díky Příběhu služebnice, který jí poprvé přinesl prestižní cenu za nejlepší drama.

Propad Stranger Things, ale též největšího rekordmana nominací − sci-fi westernu Westworld od HBO s 22 nominacemi − poukazuje na další převažující trend cen Emmy: dávat přednost závažnějším tématům a žánrům před sci-fi, hororem či westernem. A když už ocenit sci-fi, tak jedině ze světa "orwellowské" diktatury jako v případě Příběhu služebnice.

Ten přišel v době Ameriky za časů Donalda Trumpa a kritiky přiměl hledat temné paralely mezi současnou realitou a fikcí z nenávistné budoucnosti.

Nejkontroverznějším momentem udílení Emmy byla přítomnost bývalého vedoucího Trumpova tiskového oddělení Seana Spicera na pódiu. K divákům vtipkoval o "největším publiku v historii", čímž se otřel o své často parodované prohlášení o rekordních počtech účastníků Trumpovy inaugurace do prezidentského úřadu.

Jinak to byl poklidný ceremoniál a namístě je potlesk především pro jeho méně nápadné hrdiny. Třeba pro "nováčka" Donalda Glovera za herecký výkon a režii komediálního hiphopového seriálu Atlanta či pro Azize Ansariho, který spolu s Lenou Waitheovou získal sošku za scénář originálního sitcomu Master of None. To jsou synonyma sousloví "chytrá zábava", která dělají z televize lepší místo.