Odpor k euru je jedním z nejparadoxnějších rysů současné veřejné diskuse. Česko má všechny ekonomické i politické důvody k tomu, aby zůstávalo co nejúžeji spojeno s jádrem EU, tedy eurozónou, a přesto patří k zemím, kde je skepse k jednotné měně největší. Širších vrstev obyvatel se náklady související s výměnou korun za eura dotýkají zcela výjimečně, a jejich skepse k euru je tudíž ještě pochopitelná. Odpor významné části politiků je ale vysvětlitelný jen obtížně. Přitom právě od nich přichází řada zkreslujících či zjednodušujících tvrzení, která veřejnou diskusi ovlivňují a se kterými je nutné polemizovat:
1. Především není pravda, že se euro nyní nachází ve vážné krizi. Euro bylo v krizi v době hospodářských turbulencí po roce 2008, kdy ovšem byla v krizi prakticky celá globální ekonomika. Vývoj událostí a reakce trhů vyvolaly ohrožení jak v zemích platících eurem − Irsku, Portugalsku a dalších −, tak v těch, které euro neměly − na Islandu, ale také třeba v Maďarsku, které zachraňoval MMF. Vytvořené obranné valy EU a politika Evropské centrální banky naopak pomohly k tomu, aby se situace v těchto zemích stabilizovala a prakticky všechny se vrátily k růstu a také na finanční trhy.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
