Česká vědkyně vyvrací na Islandu mýty o čistém vzduchu. Je plný škodlivého sopečného prachu, upozorňuje

Sever vulkanoložku Pavlu Dagsson Waldhauserovou nikdy zvlášť nelákal. Ještě jako studentka Univerzity Karlovy dala přednost výzkumu sopek na teplé Sardinii.

Dnes už ale Češka sedmým rokem bádá v mezinárodně proslulém vědeckém týmu na Islandu. A chladnou a větrnou ostrovní zemi, kde se stala průkopnicí a přední expertkou na zkoumání prachu v ovzduší, si nakonec zamilovala a usadila se v ní.

"V Česku mě hodně trápilo znečištění vzduchu přes zimu, na Islandu lze v tu dobu dýchat lépe. Aktivní vulkány navíc vytvářejí mimořádné prostředí, které vnímáte, i když zrovna nepobýváte přímo v přírodě. A pro vědce je Island jako obrovská laboratoř, kde se každý den děje něco nového," popisuje 37letá vědkyně, zatímco na stůl v útulné budově Zemědělské univerzity na okraji Reykjavíku rovná krabičky se sopečným prachem.

Česká vědkyně vyvrací na Islandu mýty o čistém vzduchu

Další 3
fotografie

Jeho složení, množství ve vzduchu nebo vliv na okolí je právě to, co ji zajímá a co v zemi zkoumá.

Nejčistší vzduch na světě? Omyl

"Celosvětově si lidé myslí, že Island je místo s panensky čistou přírodou nezasaženou průmyslem a odhadovalo se, že je tu nejlepší vzduch na světě. Ale co se týče množství prachových částic v ovzduší, ukázalo se, že to tak bohužel není," vysvětluje odbornice.

Tým vědců, v němž působí, začal jako první podrobně měřit kvalitu islandského vzduchu a postupně upozorňovat na to, že je plný sopečného prachu. Nejen toho čerstvě vyvrženého sopkami při erupcích, ale i starého popela, který tamní silný vítr uvádí znova do pohybu a odvívá jej − hlavně z islandských černých pouští při písečných bouřích.

Právě na taková extrémně suchá a prašná místa se Pavla Dagsson Waldhauserová a její kolegové rovněž soustřeďují. Podle jejich definice navíc na Islandu dokonce leží největší evropská poušť, která se svou rozlohou blíží velikosti Slovenska.

"Ve vědecké společnosti se přeme o přesné definici pouště," připouští odbornice. Jisté ale je, že její tým zaznamenal v roce 2010 na Islandu jednu z nejsilnějších písečných bouří, jež se na Zemi kdy odehrála. "Během ní se za 23 hodin o více než jeden metr přesunulo 11 tun písku. Ukazuje to devastující vlivy písečných bouří, které nastávají, i když už je erupce skončená," říká.

A jak tým s českou vědkyní prozkoumal, potíž je v tom, že se sopečný prach podobá sazím. "Jde o velmi jemné, černé částečky přepracované ledovcem. Testy v laboratoři ukázaly, že má stejné účinky jako saze. Tedy nejznámější částice, které způsobují oteplování planety. Pohlcují sluneční záření, a když se pak usadí na sněhu nebo na ledovci, rychleji odtává," popisuje expertka. A dodává, že vulkanický prach je plný minerálů, které obohacují půdu, na druhou stranu však může být nebezpečný pro člověka − přestože to ještě žádná zdravotnická studie nepotvrdila, vědci si všimli, že jemné prachové částečky pokrývají drobné háčky, a mohou se tak zachytit v plicích podobně jako například azbest.

Výzva z Bruselu

Čistotu islandského vzduchu začali experti zkoumat krátce po výbuchu sopky Eyjafjallajökull, která v roce 2010 ochromila leteckou dopravu nad celou Evropou.

"Po erupci přišel obrovský tlak z Evropské unie, jak to, že se tady nikdo nezabývá kvalitou ovzduší, a proč to nikdo neměří," vzpomíná Dagsson Waldhauserová s tím, že právě díky tomu dostala šanci rozjet na Islandu vědeckou dráhu naplno.

Do té doby se v zemi snažila prorazit − pracovala na své disertační práci, napůl na Islandské univerzitě a napůl na tamější Zemědělské univerzitě. Získat však vědecký grant a věnovat se plně výzkumu nebylo po krizi snadné, a tak si vydělávala rozvozem pizzy nebo uklízením hotelových pokojů. "Díky výbuchu sopky mám vlastně práci," směje se.

Sopka na Islandu vybuchne průměrně jednou za tři roky, nyní je k erupci "připraveno" pět aktivních vulkánů, včetně velkých sopek Katly a Hekly, od kterých se dá očekávat velká exploze.

"U Katly to bude umocněné tím, že je pod ledovcovým krunýřem. Musí se prodrat masou ledu. Takže vulkanický oblak bude mít o dost větší mocnost a energii. Hekla zase způsobuje únik plynů, které mohou otrávit ovce," upřesňuje expertka s tím, že systém předpovědí je ale natolik spolehlivý a přesný, že by lidé stihli zavčasu zareagovat a evakuovat se.

Zda by to ale ochromilo leteckou dopravu nad Evropou jako v roce 2010, není jisté. "Popravdě řečeno, vědci v mém okolí si myslí, že kdyby stejná situace nastala dnes, vzdušný prostor by se neuzavíral. Letos v říjnu se na mezinárodní konferenci Arctic Circle někteří odborníci shodli, že rozhodnutí ponechají na jednotlivých leteckých společnostech," popisuje česká vulkanoložka Pavla Dagsson Waldhauserová.