Američanka Beth Hartová se po letech zbavila závislosti, ve Foru Karlín zazpívá tvrdě odžité blues

Beth Hartová se blues učit nemusela − odžila si ho. Americká bluesrocková zpěvačka, která dnes vystoupí v pražském Foru Karlín, je po dlouhé době v psychické i fyzické pohodě. "Spadla jsem hluboko a nechybělo mnoho, abych se z toho už nikdy nevyhrabala," říká v rozhovoru pro HN.

Pětačtyřicetiletá Hartová se jako malá učila na klavír a violoncello. Pomýšlela na kariéru ve vážné hudbě, dokud jí někdy ve 14 letech učitel nevysvětlil, že v klasické hudbě neexistuje improvizace a že se skladby musí hrát tak, jak jsou zapsané.

Hartová se tedy od klasiky odvrátila. Začala se věnovat rocku i blues a vystupovat v jazzových a bluesových klubech v Los Angeles, kde prý byla často jedinou běloškou.

"Bylo to drsné. Pokud si vás publikum oblíbilo, vydělali jste 50 nebo 100 dolarů za večer. Pokud ne, vybučeli vás a do klubu už jste podruhé nesměli," popisuje.

Ve 24 letech Hartová vydala oceňovanou debutovou desku u značky Atlantic − a pak se to s ní poprvé svezlo. Propadla alkoholu, drogám, zápasila s anorexií. Během turné ke své druhé desce se sesypala a skončila v léčebně.

Z problémů se sice dostala a dalších šest let byla střízlivá, pak se ale potíže vrátily a opět kvůli alkoholu a drogám Hartová přerušila evropskou koncertní šňůru.

Když se závislosti konečně zbavila, žádné vydavatelství v Americe už ji pod svá křídla vzít nechtělo. Warner Bros. jí nicméně poskytli příležitosti v Nizozemsku a na Novém Zélandu, kde zabodovala s několika hity, a postupně se etablovala i na scénách v Dánsku, Německu a zejména ve Francii, kde má dodnes mnoho posluchačů.

Roku 2011 začala spolupracovat s bluesovým kytaristou Joem Bonamassou, s nímž natočila dvě alba − to druhé, nazvané Seesaw, získalo nominaci na cenu Grammy. A konečně před čtyřmi lety Hartovou pozval bluesman Buddy Guy na udílení cen amerického Kennedyho centra, čímž jí definitivně otevřel dveře zpět do amerického showbyznysu.

V pěveckém projevu Hartové lze slyšet vlivy jejích idolů: jazzové Billie Holidayové, bluesmanky Etty Jamesové a zejména rockové hvězdy Janis Joplinové.

Před dvěma lety Hartová vydala písňové album Better Than Home, prý jedno z jejích nejoblíbenějších.

"Producent Michael Stevens mě přiměl sáhnout opravdu hluboko do svých pocitů, což mělo své důsledky. Navíc Michaelovi lékaři v průběhu natáčení našli rakovinu a krátce poté zemřel. Z deprese jsem zase sklouzla do pití a musela jsem se opět léčit," vypráví zpěvačka.

Zatím poslední, loňské album Fire on the Floor tedy prý natáčela svým způsobem jako terapii. Desku vytvořila během tří dnů s popovým producentem Oliverem Leiberem.

"Nedělali jsme takové písně, aby mohly do rádií, jen jsme chtěli, aby zněly co nejlépe," konstatuje Hartová, která několik skladeb z alba zahraje také dnes ve Foru Karlín. K nim dodá i starší hity.

"Moje kapela umí vše, co jsem kdy nahrála, takže si můžeme vybírat. Bylo by nudné hrát každý večer totéž," vysvětluje Hartová.

Také do pražského koncertu chce prý dát vše, co v sobě momentálně má.

"Opatrně se zotavuji a jsem vážně ráda, že jsem to vše přežila. Bývala bych mohla být úspěšnější, ale baví mě, co dělám, a když vstanu, už nekoukám, kde mám prášky nebo pití. Mám strašnou kliku, že teď se bez toho můj život obejde," dodává.