Fronty jsou divná zvířata. Máloco nás tak moc stresuje. Bereme je jako ztrátu času a komplikaci, ať už se v nich stojí na cokoliv.
Na druhou stranu nás fronty něčím přitahují. Nebo přinejmenším vzbuzují zvědavost.
Jejich existence nás upozorňuje na něco speciálního a výjimečného. Protože jinak by v nich lidé přece nestáli, ne?
Bylo půl šesté ráno a nad New Yorkem se ještě zdaleka nezačalo rozednívat. "Máte štěstí!" usmál se na nás jeden ze dvou policistů na rohu Čtvrté avenue a 58. ulice. "Štěstí?" nadzvedl jsem obočí.
Stáli jsme na konci fronty, která vedla dvakrát tam a zpátky po celé délce chodníku mezi Pátou a Madison avenue. Na jejím začátku byl vchod do Apple Storu v těsném sousedství newyorského Central Parku. Chrám náboženství jménem Apple.
Zbývá vám ještě 95 % článku
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení