Obecně nemám rád kampaně. Hlavně proto, že se zpravidla zvrhnou. A tak jsem byl hodně ostražitý i ke kampani #MeToo, upozorňující na problém sexuálního obtěžování žen. Napadalo mě, že kampaň může z dobrého záměru přerůst ve smršť, která bude mít spoustu nevinných obětí. "Vždyť stačí trestat násilníky a občas okřiknout hulváty! Situace přece nemůže být tak hrozná, aby byla nutná nějaká kampaň, svět mužů a žen je v principu v pořádku!" našeptávalo mi podvědomí.

A pak to přišlo. Zčistajasna mi došlo, že mi podvědomí našeptává úplnou pitomost a že pitomý jsem především já, že se nebráním. Jak se to stalo? Inu, představil jsem si, že se cokoliv z toho, co jednotlivé ženy v kampani #MeToo popisují, stane některé z mých dcer. Brrrr. Pocit, že všechny ty příběhy jsou jen jednotlivosti a že svět je v zásadě v pořádku, byl rázem pryč. Vřele doporučuji tuhle novou perspektivu všem mužům po čtyřicítce, kteří nad kampaní #MeToo zhusta brblají, podobně jako jsem nad ní v duchu brblal já.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se