Irving Penn změnil obor módní fotografie. Paříž vystavuje jeho portréty celebrit i lidí z ulice

Od našeho spolupracovníka v Paříži – Dokonce i ten, kdo se nikdy nezajímal o fotografii, při nynější návštěvě francouzské metropole objeví Irvinga Penna. Je ho plná Paříž. Na plakátech se skví jeho jméno a každé druhé knihkupectví za výlohou vystavuje katalog jeho prací.

Důvod je prostý: v muzeu Grand Palais začala rozsáhlá výstava tohoto slavného fotografa, jež obsahuje 238 zvětšenin a výběr z jeho kreseb i maleb. Přehlídka se koná u příležitosti stého výročí Pennova narození, jehož se autor nedožil o osm let. Návštěvníci výstavy, kteří před Grand Palais často stojí desítky minut ve frontách, si připomenou Pennovu sedmdesátiletou kariéru od prvních snímků pořízených fotoaparátem značky Rolleiflex až po zátiší, která mistr vytvářel ve věku devadesáti let.

Širšímu publiku je Irving Penn znám díky práci pro módní časopis Vogue − první obálku vyfotil pro jeho říjnové číslo roku 1943. Začala tak celoživotní spolupráce, během níž Penn změnil vnímání a vzhled oboru módní fotografie. Jasnou a čistou grafičnost jeho prací, jistou afektovanost póz modelů i obecně lakoničnost kompozice později přejali mnozí fotografové v branži.

Druhým žánrem, jenž Pennovi přinesl světovou slávu, byl portét. Zachytil tváře i těla mnoha významných osobností − od režiséra Alfreda Hitchocka po herečky Marlene Dietrichovou či Audrey Hepburnovou až po skladatele Igora Stravinského nebo malíře Pabla Picassa.

Irving Penn změnil vnímání a vzhled módní fotografie

Další 3
fotografie

Takzvané "existenciální portréty" se staly klasikou světové fotografie. Zajímavé a tvůrčí osobnosti, které portrétoval v poválečném New Yorku druhé poloviny 40. let, Penn vždy vměstnal do úzkého rohu s přiznaným okolím ateliéru, nebo je nechal pózovat na obyčejném starém koberci. Fotografie ukazovaly, jak se každá z velkých postav po svém vyrovná s tímto omezením a co tím o sobě prozradí.

Irving Penn se ale nevěnoval jen komerční fotografii. S přibývající slávou se čím dál víc zajímal o lidi různých profesí, kultur či světadílů.

Už v roce 1950, kdy pracoval na pařížské kolekci pro Vogue, zahájil sérii zvanou Řemesla (Small Trades). Z ulic Paříže, Londýna a New Yorku k sobě začal zvát drobné obchodníky a řemeslníky − prodavače ryb, sklenáře, komiky, hasiče, uklízeče či pekaře, které fotografoval ve stejných dekoracích jako předtím modelky či celebrity.

Lidé přicházeli z ulice a rovnou z práce, s nářadím a v pracovním oblečení. V kombinaci s Pennovým typickým bočním ateliérovým světlem a jednoduchou oponou v pozadí to snímkům dodalo mimořádnou přesvědčivost, pravdivost a jistou monumentálnost. Možná aby podtrhl svou úctu k lidem obyčejných a místy mizejících řemesel, Penn navíc celou sérii provedl v ušlechtilé, drahé a trvanlivé technice takzvaného platino-paládiového tisku.

Se svým mobilním ateliérem později cestoval. Výstava v Paříži ukazuje jeho práce z Latinské Ameriky, Afriky či Nové Guineje. Různé kultury i různé lidi jako by však stále sjednocovalo totéž studio, pozadí i světlo.

Irving Penn s oblibou přetvářel zdánlivě obyčejné věci v cosi nadčasového. Rád si hrál s pojmy velký a malý a někdy je záměrně zaměňoval. Divák to na výstavě cítí třeba ze série aktů, kde torzo připomíná skoro abstraktní krajinu zbavenou personality a primární je hra světla a stínů.

Totéž platí pro sérii zvanou Cigarety, kde je malá věc − tedy nedopalek − povýšena na ohromný impozantní objekt. Tuto sérii Penn nasnímal na negativ o velikosti 8×10 palců a následně zhotovil trojnásobnou zvětšeninu, což znamená, že skutečný objekt zvětšil zhruba dvacetkrát. Platino−paládiový tisk na ručně vyrobeném akvarelovém papíře přidal odhozeným a napůl vykouřeným cigaretám zvláštní majestátnost prapodivných komínů. Podobně Penn v sérii zvířecích lebek, kterou nafotil roku 1986 v pražském Národním muzeu, vtipně zvětšil všechny lebky do jedné velikosti.

Irving Penn výrazně ovlivnil vizuální umění druhé poloviny 20. století. Nic z toho, co o něm bylo napsáno, nenahradí osobní setkání s jeho díly. Kvalita prací a množství slavných tváří na pařížské výstavě ohromí ty, kdo dokážou ocenit technickou stránku Pennova řemesla, avšak nenechá chladným ani laika.