Nejdražší německý seriál Babylon Berlin líčí německou metropoli před nástupem nacismu

Podle tvůrců televizního seriálu Babylon Berlin byla německá metropole v době bouřlivého společenského, kulturního a politického kvasu Výmarské republiky nejlepším a zároveň nejhorším místem na světě. Nebo alespoň tím nejzajímavějším. Posoudit to mohou také čeští diváci, neboť šestnáctidílný seriál od listopadu vysílá tuzemská stanice HBO.

V historii nejdražší německý seriál, pod nímž je scenáristicky i režisérsky podepsána trojice tvůrců Tom Tykwer, Hendrik Handloegten a Achim von Borries, je ambiciózní odpovědí na americkou "quality TV", tedy na velkorozpočtové seriály typu Impérium − Mafie v Atlantic City. Německou sérii za 40 milionů eur vyrobily společnosti X Filme Creative Pool, veřejnoprávní televize ARD a placená televize Sky. Natočena je podle šestidílné ságy kriminálních románů německého spisovatele Volkera Kutschera, jejichž protagonistou je existenciálně rozpolcený komisař Gereon Rath.

Mladý kolínský kriminalista, těžce traumatizovaný válečnými zážitky a závislý na morfiu, přijíždí roku 1929 do Berlína objasnit choulostivý případ spojený se šířením pornografie. Během vyšetřování mravnostního deliktu v překotně kypící metropoli se společně se stenotypistkou z oddělení vražd Charlottou Ritterovou, která si přivydělává jako prostitutka, zapletou do korupce, intrik a obchodu s drogami i se zbraněmi.

Budou mít přitom co do činění s gangstery, trockistickými revolucionáři, stalinskými agenty a se stále zvlčilejšími stoupenci hákového kříže.

Autor knižní série, jejíž první část v češtině vyšla pod názvem Mokrá ryba, je fascinován dekadentní atmosférou Berlína pozdních dvacátých let. Bylo to tehdy město plné kontrastů, extrémů, hlubokých proměn i babylonského zmatení jazyků, pohlaví, ideálů a ideologií.

Část obyvatel po nocích požitkářsky hýřila v duchu kréda "sex, drogy a jazz", jiní v důsledku rostoucí nezaměstnanosti a inflace živořili v nesmírné chudobě. Veškeré jejich morální zábrany padaly už při pohledu na talíř s horkou polévkou.

Volkera Kutschera při psaní neovlivnila pouze četba Döblinova románu Berlín, Alexandrovo náměstí z roku 1929, který o půl století později převedl do podoby televizního seriálu Rainer Werner Fassbinder, ale také klasiků americké drsné detektivní školy Raymonda Chandlera a Dashiella Hammetta.

"Noirová" zápletka se tak v knižní předloze i televizním zpracování prolíná se sociálně vyhroceným dramatem v duchu filmů typu Andělin popel. Zároveň ji rámují − podobně jako v muzikálu Kabaret − politické otřesy tehdejší doby spjaté s pozvolným nástupem nacismu.

Literární předloha je ceněna za to, jak precizně vystihla město jen pár let před pádem Výmarské republiky. Zachování atmosféry bylo klíčové i pro tvůrce seriálu. Babylon Berlin je formálně vytříbeným dílem už od úvodních titulků, které odkazují na expresionistické německé filmy z dvacátých let. Fascinující jsou především dlouhé tanečně-hudební sekvence z nočních klubů, kam se aktéři opakovaně vracejí.

Určitou chladnou odtažitost příběhu mísícího žánry vyvažuje velkorysá, na historické detaily se soustředící výprava i nečernobíle napsané postavy. Jejich zpočátku oddělené a motivačně ne zcela jasné osudy se postupně propojují a zaostřují. Typově přesně vybraní představitelé hlavních rolí Volker Bruch a Liv Lisa Friesová navíc svým morálně neukotveným hrdinům dodávají potřebnou charakterovou plastičnost.

Babylon Berlin je napínavou detektivkou a zároveň obrazově poutavou freskou z klíčového období německých dějin, kdy křehkou parlamentní demokracii začala nahrazovat autoritativní forma vlády a celá společnost se zradikalizovala. Až si divák říká, zda tvůrci vyprávějí opravdu jen příběh z historie.