Výuka informatiky na školách se mění, zaměří se na programování

Děti se v hodinách informatiky učí psát ve Wordu, dělat tabulky v Excelu nebo se dozvídají o součástech počítače. Taková výuka je v porovnání s progresivnějšími zeměmi zastaralá. Děti ve Finsku nebo Estonsku mají základy programování od nejnižších ročníků základní školy, a to již několik let. V Česku se také chystají podstatné změny. Vzdělávání by v budoucnu mělo být více provázáno s digitálním světem a reagovat na technologický vývoj.

"Domníváme se, že připravovaná změna je nutná a nás informatiky čeká bitva s ostatními zástupci jednotlivých předmětů," popisuje Janek Wagner z Jednoty školských informatiků. Připravované změny se dotknou v podstatě všech učitelů. V rámci výuky by měli využívat počítače v hodinách češtiny, fyziky či matematiky, což může narazit na nechuť měnit zažité postupy. Druhou překážkou v modernizaci výuky bude také nedostatečné vybavení škol. Česká školní inspekce zjistila, že standardy pro digitální vzdělávání splňuje jen 9,5 procenta velkých základních škol. V rámci malých základních škol je to jen necelých pět procent.

Používat Word se naučí v hodině češtiny

Odborníci už dlouho kritizovali koncepci výuky informatiky na českých školách. "České školství informatiku moc rozvíjet nechce. Když se podíváme na stávající rámcové vzdělávací programy, z této oblasti tam nenajdeme téměř nic. Na rozdíl od jiných zemí vyspělého světa se české školství zaměřuje na tvorbu prezentací, ovládnutí kancelářského softwaru, zkrátka na uživatelský přístup. Naštěstí chystané nové vzdělávací programy, které připravuje Národní ústav pro vzdělávání a které jsou, věřím, před zveřejněním, informatické myšlení jako cíl významně zahrnují," vysvětluje Jiří Vaníček, ředitel soutěže Bobřík informatiky pro základní a střední školy.

Současné rámcové vzdělávací programy vznikaly před více než 10 lety. Od té doby šel technologický vývoj dopředu. Národní ústav pro vzdělávání ministerstva školství pracuje proto v současné době na revizi těchto programů, které určují, kolik hodin minimálně musí školy vyučovat jednotlivé disciplíny a jaké cíle by daná výuka měla mít.

Podstatnou změnou projde i výuka informatiky. Základní znalosti v oblasti práce s počítačem a jeho programy si děti osvojí v jiných předmětech, kde je prakticky využijí. Používat textový editor se žáci naučí v hodinách češtiny nebo cizího jazyka, tabulkový procesor využijí zase v matematice nebo jiných přírodních vědách. Prezentační nástroje by pak měli žáci používat ve všech předmětech.

"Chceme, aby se ve všech vzdělávacích oblastech učilo pracovat s digitálními technologiemi, tak jako se pracuje s papírem a perem. Aby se digitální technologie využívaly jako běžný a samostatný nástroj," říká Jaroslav Fidrmuc, náměstek ministra školství.

Informatika jako předmět bude znamenat nejen výuku programování, ale zaměří se na rozvoj informatického myšlení, které se právě v programování využívá. V mnoha předmětech si žáci osvojují obecně známé postupy řešení. V informatice se zaměří na schopnost řešení vymyslet. Žák se naučí přeměnit problém v úkol. "Dokáže zanalyzovat informaci, rozebrat, jaké jsou dílčí problémy celku, logicky porovná i problémy mezi sebou, vytváří analogie a dokáže jednotlivé dílčí problémy řešit algoritmicky, to znamená krok za krokem, a z toho syntézou vytvářet komplexní řešení a ověřit ho v praxi," vysvětluje Fidrmuc.

S rozvojem těchto dovedností se dá pomocí moderních pomůcek začít už u nejmenších dětí. Žáci v mateřských a základních školách se dnes mohou učit zábavnou formou. Například robotická včelka Bee-Bot se dá programovat pomocí několika tlačítek na hřbetě. Dítě jí tak určí směr, kterým se vydá k cíli na podložce.

Jednoduchého robota s názvem Ozobot žáci programují třeba tím, že kreslí barevnou čáru. Její tloušťka nebo barva udává cestu, kam robot zamíří. Takovým způsobem se naučí logicky řešit úkoly i děti, kterým tolik nejde matematika. Jednoduché programovací jazyky, jako například Scratch, zvládnou žáci na prvním a druhém stupni základní školy. Složitější kódování se budou učit pravděpodobně až středoškoláci nebo v rámci zájmových kroužků či nepovinných předmětů žáci na druhém stupni základní školy.

Učitelé mají o kurzy zájem

Změny ve výuce probíhají postupně už několik let, ale na rozvoj informatiky se zaměřují jen některé školy. "Znám gymnázia, kde se neustále dbá na práci v kancelářských aplikacích, ať už je to Word, nebo Excel, ale pak jsou i gymnázia, kde se učí robotika. A řekl bych, že odborné školy jsou mnohdy podstatně dál," popisuje Wagner.

Česko má od roku 2014 vypracovanou Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, což je koncepce, podle které by se měla výuka modernizovat. Změnit výuku pro stovky tisíc českých dětí ale není tak jednoduché. Z průzkumu České školní inspekce vyplývá, že na více než polovině větších základních škol brání lepšímu využívání digitálních technologií ve výuce nedostatečné vybavení informačními technologiemi. Technika navíc rychle stárne a měla by se pravidelně obměňovat.

Učitelům podle zmíněného průzkumu brání využívat informační technologie také nedostatečné znalosti v této oblasti. Na velkých základních školách je takových učitelů zhruba třetina, na malých pětina. Proto probíhají kurzy na podporu rozvoje těchto znalostí a pedagogové se postupně na novou výuku připravují. "Národní institut dalšího vzdělávání má ve svém souboru zhruba sto různých vzdělávacích programů na vzdělávání učitelů v digitálních technologiích. Když porovnáme počty účastníků v jednotlivých kurzech dalšího vzdělávání, o kurzy metod práce s digitálními technologiemi je mezi učiteli největší zájem," dodává Jaroslav Fidrmuc.

Učitelé, kteří namítají, že s nástroji, jako jsou Word nebo Excel, pracovat umějí jen jako běžní uživatelé a nemají odborné znalosti, které by mohli předat dál, se prý nemají čeho obávat. Ministerstvo školství nebude vyžadovat, aby učitelé uměli všechny funkce textových editorů nebo tabulkových procesorů. Ty se stejně v čase mění. "Jde nám o to, aby učitel uměl využívat digitální technologie tak, aby sloužily jako pracovní nástroj v jeho předmětu," dodává Fidrmuc. Otazníkem také zůstává, na úkor jakých předmětů se informatickému myšlení budou žáci učit. O navýšení celkového počtu vyučovacích hodin se neuvažuje.

V Česku je informatika zatím povinná jen v jednom ročníku na prvním a jednom na druhém stupni základní školy, obvykle hodinu týdně. "Školy si to mohou navýšit, ale tím, že na školách nejsou aprobovaní informatici, při tvorbě školních vzdělávacích programů za informatiku nikdo nelobbuje," vysvětluje Wagner důvody, proč školy hodiny informatiky nerozšiřují. Nové rámcové vzdělávací programy by měly být hotové už na konci letošního roku. Zavádění do praxe ale bude ještě nějakou dobu trvat. Od příštího roku by personálně a technicky vybavené školy mohly začít s pilotními projekty.