I když vydělám míň, stojí to za to. Člověk z praxe přichází s jiným elánem, říká ajťák a zároveň učitel informatiky

Učitelé poptávaných oborů ze školství odcházejí do byznysu, aby si ušetřili nervy a vydělali víc peněz. Existují ale i opačné příklady. Jedním z nich je vystudovaný matematik Michal Koláček z Brna. Začínal v technologickém start-upu Slido, přes jehož aplikaci je možné pokládat dotazy třeba na konferencích. Před dvěma lety ale požádal o snížení úvazku, aby měl čas na učení dětí na základní škole. „Dává mi to tak smysl a všichni mě naštěstí podporují,“ říká v rozhovoru pro HN. Zároveň přiznává, že byznys je lákavý a někteří kolegové, kteří chtěli také učit, do školství kvůli nízkým platům nenastoupili. 

Jak vás napadlo, že se od počítače přesunete před katedru? 

Vždycky mě to trochu lákalo. Můj děda přednášel na VUT v Brně, rodina mé manželky je plná učitelů. Už na gymnáziu jsem se angažoval v European Youth Parliament, kde jsem vedl diskuse žáků. Po vysoké škole jsme se s manželkou odstěhovali do Londýna, kde jsem nastoupil do Slido. Po návratu do Česka jsem nejdřív začal učit v IT kurzech organizace Czechitas, pak na Masarykově univerzitě přednášet o práci s daty. Chtěl jsem se ale dostat na základní školu, tak jsem si našel organizaci Začni učit! a prošel jsem jejich kurzy. Navíc zrovna ve školách nabíhala nová výuka informatiky zaměřená více na logické a informatické myšlení a to rozhodlo. Vybral jsem si základní školu v Kuřimi, kam se budeme brzy stěhovat. Napsal jsem jim, jestli nepotřebují učitele IT, a zrovna hledali.