Senát potvrdil novelu, která výrazně promění školství v Česku. Tady je sedm nejdůležitějších bodů

Diskutovaná změna financování nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, školníci či uklízečky, prošla Senátem. Od ledna by je neměly ze svého rozpočtu platit školy, ale obce a kraje jako jejich zřizovatelé – dostanou na to více peněz. Podle kritiků to ale nebude stačit. Proti vystupovali zejména zástupci obcí, odbory i někteří ředitelé škol. Jiní doufají, že by tak mohli získat více peněz a na platy nepedagogických pracovníků by nemuseli používat finance určené pro učitele, což se dnes někde děje.

Novela přináší od příštího roku i desítky menších změn, které ale v součtu mají šanci poměrně výrazně proměnit vzdělávání v Česku, HN vybírají sedm nejpodstatnějších bodů.   

Slučování malých škol

Novela zajišťuje slučování škol pod jedním zřizovatelem, které mají méně než 180 žáků. Například senátor Jiří Drahoš (za STAN) připomněl, že čtvrtina současných základních škol má méně než 50 žáků. Změna se dotkne i mateřských škol, které zřizovatel spojí buď se základními školami, nebo s ostatními školkami. Nejde o rušení budov, ale o zefektivnění jejich řízení. To má přinést úspory třeba v administrativě, malé školy by také mohly sdílet aprobované učitele pro každý předmět, psychology a podobně. Kritici upozorňují, že úspory to přinese malé. Povinnost slučovat menší školy má platit až od roku 2029.

Peníze na psychology

Školy nad 180 žáků mají už od září dostávat peníze na školní psychology a speciální pedagogy automaticky, aby nemusely opakovaně žádat o granty s nejistým výsledkem jako nyní. Menší školy by je sdílely. Nárok by měly také na sociálního pedagoga, zatím bez příslibu financí. Tato méně známá funkce si na stovkách škol našla své místo – pomáhají těm nejvíce ohroženým dětem, odhalují případy týrání nebo psychických problémů a zajišťují, aby děti z problémových rodin chodily pravidelně do školy.

Indexové financování

Více peněz na platy učitelů, podpůrné pozice či pomůcky by nově měly dostat školy, které vzdělávají žáky ze sociálně slabého prostředí, ale třeba i ty, které se potýkají s velkým množstvím cizojazyčných žáků. „Školy, které působí v těžkém socioekonomickém terénu, potřebují o něco více učitelských úvazků než ty ve standardním prostředí. A zároveň by tyto školy měly dostat i více peněz na odměny, protože práce s takovými žáky je náročnější,“ vysvětloval potřebu této změny ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Maturitní projekt

Maturanti by nově mohli namísto klasického modelu tahání otázek, času na potítku a zkoušení před komisí skládat komplexní absolventskou maturitní práci a před komisí ji jen obhajovat. Podobně jako to nyní probíhá třeba u bakalářských zkoušek. Práce by měla mít 30 tisíc znaků, maturanti by pak odpovídali na otázky komise, které jsou s prací spojené. Školy by si tento model volily dobrovolně, řada z nich to už dělá v rámci pilotního ověřování. Změna se týká školní části maturity. Ta celostátní – od Cermatu – zatím zůstává stejná.

Kde ušetřit ve školství? Zrušme Cermat nebo školní inspekci, navrhují někteří politici

11. 6. 2025 ▪ 3 min. čtení

Duální vzdělávání

Novela má také po vzoru Německa či Rakouska zavést takzvané duální vzdělávání, tedy kombinaci vzdělávání ve školách a firmách. Smlouvu by uzavírala přímo firma s žákem nebo jeho rodičem. Společnosti by mohly spolurozhodovat o tom, co se žáci budou ve škole učit, na své náklady by musely zřídit a vybavit vzdělávací středisko a vyškolit instruktory. Podle samotných škol i firem ale novinka mnoho nezmění. V návrhu zákona totiž chybí příspěvek společnostem na vzdělávání žáků, který v zahraničí obvykle dostávají. České firmy mohou využít například daňový odpočet, to ale podle nich nestačí.

Možnost kombinované výuky

Školy budou moct otevřít obory kombinované výuky. Žáci budou mít možnost distančně absolvovat maximálně 40 procent výuky, polovinu času mohou pracovat individuálně, polovinu s učiteli online. To v praxi ohrožuje provoz škol, které už distanční výuku v rámci pokusného ověřování vyzkoušely. „Týká se to i naší Expediční Střední ScioŠkoly, jejíž přístup byl opakovaně Českou školní inspekcí i ministerstvem označován za inspirativní a příkladný,“ říká spolumajitel Scia Jon Šotola s tím, že závěry z pokusného ověřování novela vůbec nezohlednila. V jejich škole žáci tráví vždy týden na expedici v přírodě a tři týdny mají plnohodnotnou online výuku.

Školské rady

Do školských rad budou moct kandidovat i žáci starší patnácti let, které dosud zastupovali rodiče. Školské rady se podílí na rozhodování řady školních záležitostí, schvalují školní řád, vyjadřují se k tomu, jak vypadají školní vzdělávací programy, podle nichž škola vyučuje, a posuzují také způsob hodnocení.