Výuka finanční gramotnosti se v Česku mění. Tradiční otázka, jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní platební kartou, mizí z testů. Už nejde tolik o znalosti, ale o to, zda je lidé umí a chtějí použít v každodenní realitě. "Ve vzdělávání a následném testování používáme prvky, které jsou více spjaté s praxí. Je lepší vědět, co bude znamenat pro vaši peněženku, když bude úroková sazba počítána měsíčně nebo ročně, než když vysypete z rukávu definici RPSN," říká Helena Brychová, expertka na finanční vzdělávání v České bankovní asociaci.
HN: Podle letošního průzkumu České bankovní asociace jsou čtyři Češi z deseti finančně negramotní. Ve srovnání s loňskem se přitom situace zlepšila jen o jedno procento. Proč se nedaří naučit Čechy rozumět financím?
Vnímáme, že se zlepšuje obecné povědomí o finančních produktech a termínech, které s nimi souvisí. Jenže finanční gramotnost nejsou jen znalosti. Je nutné naučit se používat nabyté informace v praxi a odpovědně se v životě rozhodovat. Vzdělávací programy byly dosud hodně zaměřené na memorování definic. Jenže to, jak potom s penězi naložíte, nebývá často ovlivněno rozumem, ale úplně jinými faktory. Cítíme se například osamělí a to ovlivní i volbu finančního produktu. Finanční vzdělávání má zejména naučit, jak odolat svodům.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.