Snažíme se jít s dobou, říká šéfka Cermatu k úloze, která v přijímačkách pobavila deváťáky. Jaké změny se chystají?

Deváťáci i uchazeči o víceletá gymnázia mají za sebou přijímací zkoušky. A první dojmy podle ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové naznačují, že zadání byla vyvážená a neobsahovala nic, co by vybočovalo. Rosůlková pro HN vysvětluje, jak je to se srovnatelností jednotlivých testů i jaké změny se chystají pro další roky. A vyjádřila se i k úloze, která pobavila deváťáky.

Ti se po testech bavili tím, že jedna z úloh v testu z matematiky byla inspirovaná virálním videem „Františka Ředitele“, který připravuje rajčatový salát s velkým množstvím moučkového cukru.

„Pokud si někteří deváťáci zadání s kuchařem Františkem spontánně spojili s virálním videem, ukazuje to především na to, že úloha pracovala s pro ně srozumitelným a dobře uchopitelným kontextem. Nejsme odtrženi od reality, snažíme se jít s dobou a do testů zařazovat témata, která jsou žákům blízká,“ uvedla Rosůlková. Úlohy ale podle ní rozhodně nevznikají prvoplánově jako odkazy na konkrétní internetové fenomény. 

V testech se nemůže objevit nic, co by nebylo součástí požadovaného učiva. Úlohy navíc procházejí pilotážemi na odpovídajících vzorcích žáků. Školy se v tomto směru vybírají tak, aby zahrnovaly různé typy i různé regiony. 

Přestože úroveň testů má být srovnatelná, žáci i lektoři přípravných kurzů uváděli, že první termín zkoušky jim přišel jednodušší než loni. Letos si na přílišnou obtížnost stěžovalo méně uchazečů. 

Podle Rosůlkové ale má mít jednotná přijímací zkouška především rozřazovací funkci. Jejím úkolem je spravedlivě rozlišit desetitisíce uchazečů na různé typy škol. „Nejde tedy primárně o porovnávání s minulými roky ani o jednoduché hodnocení podle toho, zda byla lehčí nebo těžší,“ zdůrazňuje a vysvětluje, že rozřazovací schopnost zkoušky souvisí i s různou mírou konkurence v jednotlivých regionech. V místech s mimořádně vysokým převisem poptávky nad nabídkou, typicky například v Praze, je nutné, aby zkouška dokázala uchazeče co nejlépe rozlišit. Proto je důležité, aby obsahovala dostatečně široké spektrum úloh, které třeba ne všichni uchazeči stihnou. 

Těsně před zahájením přijímaček Cermat řešil nejvíce dotazů k použití toalet během zkoušky. Dětský ombudsman se totiž zabýval otázku, zda žáci mohou opustit učebnu, či nikoliv.

Podle Rosůlkové to možné je, ale záleží na konkrétním případu. „Opuštění učebny během testu je výjimečné a vždy se posuzuje individuálně s ohledem na důstojnost a potřeby uchazečů i na nerušený průběh zkoušky pro ostatní,“ uvedla.

Rožnout jako nespisovné slovo? Pro Moravany a Slezany podpásovka, bouří se žáci kvůli otázce v přijímacích zkouškách

14. 4. 2026 ▪ 2 min. čtení

Letos poprvé Cermat i ministerstvo školství zveřejnily už odpoledne po každém termínu přijímací zkoušky správná řešení testů z češtiny i matematiky, což děti i rodiče ocenili. V minulosti si je žáci dohledávali na internetu, kde se šířily vypracované testy od učitelů nebo společností, které na přijímací zkoušky připravují. Konečné výsledky včetně toho, na jakou školu se dostali, se žáci dozvědí 15. května.

Cvičné přijímačky nelze srovnávat s ostrými

Letos se také podruhé konaly přijímací zkoušky nanečisto, které si deváťáci mohli na konci ledna vyzkoušet na základních školách.

Deváťáci poukazovali na to, že tyto testy nanečisto byly oproti těm „ostrým“ příliš těžké, průměrně v nich žáci z matematiky získali jen 11 bodů z 50. K Cermatu se dostaly stejné reakce – Rosůlková ale upozorňuje na fakt, že cvičné přijímačky se konají v době, kdy část žáků ještě nemá probrané veškeré učivo a nezná také ještě úplně princip testů. „To může jejich dojem z obtížnosti výrazně ovlivnit,“ říká ředitelka. Navíc zdůrazňuje, že tyto testy nemají uchazeče primárně rozřazovat, ale umožnit jim vyzkoušet si podobu zkoušky předem – včetně stresové zátěže.

Ze srovnání Cermatu zároveň vyplývá, že slabší výsledek v přijímačkách nanečisto automaticky neznamená slabý výsledek u ostré přijímací zkoušky. 

Rozjela se také debata nad tím, jak je možné, že každoročně získávají žáci mnohem více bodů z češtiny než z matematiky, a jestli není test nastaven špatně. Podle Rosůlkové ale nelze testy z různých předmětů porovnávat. 

„Český jazyk a literatura a matematika ověřují odlišné dovednosti. V češtině může část žáků získat body i na základě porozumění textu a běžné jazykové zkušenosti, zatímco v matematice je pro úspěšné řešení úloh nutné systematické osvojení konkrétního matematického aparátu,“ vysvětlila Rosůlková. 

Nejdřív zkoušky, pak přihlášky

Odborníci už několik let vyzývají k tomu, aby mohli žáci nejdříve psát přijímací testy a až potom vyplňovat přihlášku na školy, kam se chtějí hlásit. Věděli by tedy, kolik získali bodů, a mohli lépe odhadnout, které obory vybrat.

Debatu o tom zahájilo už minulé vedení resortu školství a pokračuje v ní i nový ministr Robert Plaga (ANO). První „oříšek“ bude najít termín, kdy by se zkouška mohla konat, aby se vše stihlo i vzhledem k jarním prázdninám, které v celé republice trvají od konce ledna až do začátku března. „Pro ministra i pro Cermat je zcela zásadní, aby se systém spustil až tehdy, kdy bude řádně připraven, včetně jeho úspěšného odpilotování,“ uvedla Rosůlková. 

Do příštího roku se Cermat chce zaměřit i na samotnou přípravu uchazečů o střední školy i maturantů. „Naším cílem je posilovat dostupnou a srozumitelnou podporu zejména pro ty, kteří nemají možnost využívat placené doučování,“ říká. Soustřeďovat se budou například na další rozvoj aplikace TAU, která do budoucna rozšíří možnosti procvičování i pro maturitní zkoušky. 

Plaga v rozhovoru pro Deník N řekl, že v budoucnu by o přijetí místo počtu bodů mohl rozhodovat percentil – tedy o kolik byl uchazeč lepší než jeho soupeři. Tím by se eliminovaly velké rozdíly v minimálním počtu bodů nutných k přijetí z roku na rok podle toho, jak zrovna byly obtížné testy. Například předloni byly testy jednodušší, loni se jejich úroveň vrátila ke standardu z minulých let. Podle Rosůlkové se o této možnosti nyní mezi odborníky diskutuje.