Životopis George Lucase zve do předaleké galaxie, kde se peníze střetly s uměním

Ten název je až biblický. Životopisná kniha Briana Jaye Jonese s podtitulem Život stvořitele Star Wars, která nedávno vyšla česky, však z George Lucase nedělá boha. Režiséra a producenta, který vymyslel moderní mytologii jménem Hvězdné války, naopak obsáhlý svazek demytizuje a sesazuje z božského piedestalu.

Lucas o sobě rád vytvářel silné příběhy. Třeba o tom, jak měl celou trilogii Star Wars ze 70. a 80. let dopředu promyšlenou. Pro mnohé se stal vizionářem, který změnil povahu filmového byznysu.

To druhé je jistě pravda a Jones v knize podrobně popisuje až krvavě bolestný proces vzniku prvního dílu Hvězdných válek, během něhož Lucas pro studio Fox pracoval na filmu za směšný honorář, byť v průběhu příprav uspěla jeho druhotina Americké graffiti a Lucasova cena strmě vzrostla.

"Nepožadoval jsem milion dolarů navíc, jenom práva na prodej zboží. A ve Foxu usoudili, že je to férový obchod," vzpomínal Lucas. Ani on, ani zástupci studia Fox tehdy netušili, že práva na pokračování a na prodej hraček Lucasovi vynesou miliardu dolarů.

Lucasovo filmové "impérium" už několik let vlastní Disney a někteří fanoušci jsou rozhořčení, že nové díly Star Wars počínaje předloňskou sedmou epizodou jsou jen strojem na vydělávání peněz a reklamou na prodej hraček. Právě jim lze knihu doporučit jako důkaz, že o totéž šlo vždy, že Lucas byl odjakživa byznysmen přinejmenším stejnou měrou jako zapálený tvůrce.

Nejde o autorizovaný životopis, což na prvních několika desítkách stran takřka pětisetstránkového svazku stěžuje čtení. Právem lze mít pocit, že Jones, který není žádným velkým stylistou, jen interpretuje, co si přečetl jinde. A občas trochu "vaří z vody".

Jenže jakmile se kniha od Lucasova dospívání a komplikovaného vztahu k otci dostane do dob, kdy studoval na filmové škole, začnou být zřejmé výhody toho, jak kniha vznikala − že Lucas nemohl autorovi zasahovat do textu.

V tento okamžik se začíná odvíjet poměrně strhující příběh samotářského režiséra posedlého kontrolou a neochotného se přizpůsobit cizím pravidlům, muže, který neměl moc rád lidi a pro něhož Star Wars byly životním dílem i prokletím. "Jsem vyhořelý. Vlastně jsem vyhořel před dvěma lety a od té doby se pohybuji setrvačností. Star Wars mi sebraly život a proti mé vůli si ho přivlastnily," přiznal Lucas po uvedení poslední části původní trilogie Návrat Jediho v roce 1983.

Když Lucas na univerzitě propadl experimentálním filmům, zamiloval se do díla Jeana-Luca Godarda či Akiry Kurosawy a ohromil spolužáky i pedagogy svými prvními experimenty. Domníval se, že po absolutoriu bude točit avantgardní díla a vydělávat si na ně jako dokumentární kameraman. O dekádu později však už pracoval na tom, aby Kurosawovy unikátní postupy převedl do vesmírné pohádky, která z trůnu nejvýdělečnějšího filmu všech dob brzy sesadí Spielbergovy Čelisti.

K prvenství stačilo 120 milionů dolarů. Spielberg to vzal s humorem a věnoval Lucasovi celostránkový inzerát v časopise Variety. Byl na něm droid R2-D2, který na rybářském prutu tahal z vody žraloka. "Gratulace osazenstvu galaktického výčepu," napsal Spielberg.

Takových historek je kniha plná. Nejcennější však na ní je to, co pozvolna vyvstává mezi řádky. Obraz muže, který na první pohled dýchá a obrazně i doslova krvácí pro svůj vysněný projekt. Režiséra, který podle vlastních slov chtěl přinést něco pozitivního do depresivní kinematografie 70. let. Ale také obraz tvůrce, který opakovaně tvrdil, že po Star Wars se vrátí zpět k experimentální tvorbě.

Právě tento naznačený svár, tato zrada umění, k němuž se Lucas už nikdy nevrátil a dal mu přednost před byznysem, vytváří trochu temnější obrázek, než je ten o tvůrci, který svůj filmový vesmír v předaleké galaxii bezmezně miloval.

To neznamená, že by Lucas nevytvářel s láskyplnou péčí svou představu ošuntělého kosmu "z druhé ruky", kde divák musí cítit, že i z vesmírných lodí kape olej. Však po nocích chodil mezi kulisami, aby našel správné záběry, nad scénářem proseděl denně osm hodin. V Jonesově knize se však vyjevuje i druhá, méně romantická tvář. "Mám takové podezření, že kdyby existoval způsob, jak dělat filmy bez herců, George by ho používal," poznamenal kdysi představitel Lukea Skywalkera Mark Hamill.

Možná zde je odpověď na otázku, proč Lucas druhou trilogii Hvězdných válek, kterou natočil na přelomu milénia, tak zahltil digitálními efekty. Na rozdíl od lidí je lze mít krásně pod kontrolou. Jen v nich bohužel není příliš života.