Výtvarník Epos 257 pohlíží na městskou krajinu

Objekty nalezené v městské krajině, jejich fotografie a texty inspirované nálezy i cestami za nimi tvoří ode dneška otevřenou výstavu nazvanou Kořeny, větve, šlahouny. Připravil ji Epos 257, výtvarník a významná postava české graffiti scény. Přehlídka je k vidění v pražské Trafo Gallery, která nyní sídlí v holešovické tržnici.

Objekty, fotografie a texty pojí prostředí městské divočiny, rozhraní přírody a civilizace. Název výstavy napovídá, co lze najít v areálech zkrachovalých továren, nevyužívaných nádražních zákoutích, na pozemcích, kde se ještě nezačalo stavět, nebo v zarostlých zahrádkářských koloniích.

Bují zde náletová vegetace, někde pod ní se rozkládají opuštěné budovy a průmyslová zařízení, ale také tu přežívají lidé bez domova.

Mnoho těchto lokalit je spjato s graffiti scénou. Epos 257 nechce upozornit pouze na formální podobnost mezi vše prorůstajícími křovisky a graffiti, ale vzájemnou souvislost vidí také v jejich vnitřních principech.

Opakovaně proto navštěvuje místa na okraji a interpretuje zdánlivě nezajímavé hromady odpadu, sleduje cykly přírody i městské civilizace, dokumentuje jejich proměny a zamýšlí se nad pravidly jejich spolužití.

Několik let výtvarník shromažďuje ploty, žebříky a další konstrukce prorostlé vegetací. V nich se proplétá organické a geometrické, přírodní i průmyslové. Výsledky autor přenáší do galerie. Spíše než samotné vystavování nalezených předmětů je pro něj důležité samo putování po urbánní krajině.

Epos 257 vyšel z pražské graffiti scény, je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Věnuje se intervencím do veřejného prostoru i galerijnímu zprostředkování podobných postupů. K jeho nejznámějším kouskům patří rozestavění balíků sena po Praze nebo prodej výřezů z předvolebních billboardů. Autorsky zarámované portréty Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga si jejich nový vlastník pořídil za dva miliony korun.

Totožnost výtvarník neprozrazuje, neboť svou činností často porušuje zákon. Epos si říká proto, že chce vyprávět svůj příběh, a číslo znamená někdejší paragraf z trestního zákoníku, který se věnuje poškozování cizí věci − ten se vztahuje i na graffiti. U jména Epos 257 zůstal i poté, co se trestní zákoník změnil. Dle původního paragrafu 257 byl odsouzen Roman Týc za své panáčky na semaforech.