Tmou kmitá světlo baterky. Autoritativní hlas rozdává povely. "Jmenuji se Peter Švrček. Nebudete mě mít rádi," oznamuje rázně mužům všeho věku v maskáčových mundúrech. A jako by promlouval také k divákům českého dokumentu Až přijde válka, jehož světová premiéra zítra zahájí sekci Panorama Dokumente na 68. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Berlíně.

Dokument režiséra Jana Geberta z produkce evropské HBO má tak šanci zarezonovat nejen v Česku či na Slovensku, kde se odehrává.

Berlinale, jehož hlavní část začne dnes večer, patří k nejstarším filmovým festivalům. Vždy se profilovalo velmi politicky a Gebertův snímek svým nenápadným pozorovatelským stylem naléhavě promlouvá o společenských náladách v celé Evropě.

Na portrétu mladého "vůdce", který se bojí uprchlíků i střetu civilizací, režisér pracoval tři roky. Peter Švrček není voják, nýbrž čerstvý vysokoškolák, který ještě nedávno sváděl boj s maturitní komisí. Nyní velí 17 oddílům samozvané domobrany, která se pod názvem Slovenskí branci připravuje na "nejhorší".

Vidět bleskovou proměnu sotva dvacetiletého vtipkujícího mladíka v silného vůdce s ambicemi vstoupit do politiky je zneklidňující už proto, s jakou samozřejmostí je jeho organizace na Slovensku zjevně přijímána. Na první pohled bojůvka několika hrdých slovenských chlapců, za kterou je však vedle kritických hlasů vidět i podpora veřejnosti.

Pokus s mladými muži

Česko-chorvatský koprodukční dokument Až přijde válka režiséra Jana Geberta vyrobily společnosti HBO Europe, Pink Production a Hulahop Film za podpory Státního fondu kinematografie. Snímek vypráví o vzniku paramilitární skupiny, jež na Slovensku pod vedením Petera Švrčka rekrutuje stovky mladých mužů s cílem vytvořit model totalitního systému založeného na izolaci a strachu.

Tito "hoši" ve školách promlouvají k dětem o tom, že Slované ovládají většinu světa, organizují veřejná setkání s podporou oficiálních míst. A když se po ulicích nelegálně promenují "ve vojenském" a se zbraněmi nebo bez povolení vylepují plakáty, policie je sice poučí, ale lze vycítit, že s jejich počínáním sympatizuje.

"Mordor jde k nám, kde jsme, tam se stahují mračna," říká v jedné chvíli Švrček do telefonu s odkazem na říši zla z fantasy trilogie Pán prstenů. Z toho žertu mrazí. Právě se blíží nejen mraky po obloze, ale též motorkáři ze známé ruské proputinovské motorkářské organizace Noční vlci. Švrček byl ostatně na výcviku právě v Rusku, u tamních kozáků. Dnes vše předává dál, ale především chce své hodnoty šířit politicky v nové straně zvané Naše vlast − naše budoucnost.

Festival Berlinale sice dnes večer slavnostně začne energií nabitým animovaným snímkem Isle of Dogs od hravého amerického režiséra Wese Andersona, ale jeho program bude opět plný snímků o nejisté přítomnosti i budoucnosti světa. Ostatně i Andersonův druhý animovaný počin − po vynikajícím filmu Fantastický pan Lišák − se odehrává v dystopické budoucnosti a představuje společenskou alegorii.

Nejistá budoucnost se vznáší i nad samotným Berlinale. Jeho ředitel Dieter Kosslick, který od roku 2001 udržoval politický profil festivalu, ví, že v čele akce ho čeká předposlední ročník. O to více pozornosti bude kladeno na výběr filmů, jimiž se Kosslick letos a příští rok s Berlinale rozloučí. Obzvlášť po loňské slabé hlavní soutěži.

Ta letošní slibuje hned několik drtivých dramat. Uznávaný německý režisér Christian Petzold ve filmu Transit ohne čas. V tomto tajuplném snímku ze současné Marseille se dnešní uprchlíci potkají s oběťmi jedné z největších migračních krizí minulého století − s těmi, kteří utíkali před nacisty.

Norský tvůrce Erik Poppe ve snímku U − July 22 v jediném záběru ztvárnil hrůzný čin krajně pravicového teroristy Anderse Breivika, který roku 2011 na letním táboře postřílel 69 lidí. A brazilský režisér José Padilha se na Berlinale, kde už před jedenácti lety zvítězil s dramatem z prostředí slumů Elitní jednotka, vrací politickým thrillerem Operace Entebbe o únosu letadla Air France v roce 1976.

Čechům bude patřit i předvečer druhého a závěrečného festivalového víkendu. Na přehlídce, která uvede kolem 400 filmů − včetně novinek režisérů Stevena Soderbergha a Guse Van Santa či "feministického westernu" Damsel s herci Robertem Pattinsonem a Miou Wasikowskou −, se příští pátek v nesoutěžní sekci Berlinale Special představí slovensko-česko-rakouský film Martina Šulíka nazvaný Tlumočník.

V novince uznávaného slovenského režiséra Šulíka, jehož jméno bylo v tiskových materiálech festivalu skloňováno po boku režisérských hvězd typu Stevena Soderbergha, se český režisér a herec Jiří Menzel potkává se svým rakouským kolegou Peterem Simonischekem. Ten předloni uchvátil celosvětové publikum výkonem v německém komediálním dramatu Toni Erdmann. Menzel v německé metropoli obdrží cenu Berlinale Camera, udělovanou osobnostem spojeným s berlínským festivalem.

Také Šulíkova tragikomedie o setkání dvou rozdílných povah má základ v evropských dějinách, v jejich nejbolavější kapitole. Menzelova asketického tlumočníka s bonvivánem a alkoholikem v podání Simonischeka pojí zkušenost z druhé světové války, která tragicky ovlivnila jejich rodiny.

Po reklamních plochách celého Berlína už na plakátech pózuje medvěd, charakteristický symbol města i festivalu − tu opřený o zavřený stánek s kebabem, jinde si hoví na střechách známých berlínských budov. Boj o zlaté a stříbrné medvědí sošky pro vítěze začíná dnes večer.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist