Mrtvou vodu jsme na sebe už vylili, teď sehnat živou

Když byla postmoderna ještě mladá, šlo o zajímavý myšlenkový proud. To, co dnes vidíme kolem sebe, je ale postmoderna, která trvá příliš dlouho. Příliš se dekonstruovala, příliš se hodnotově relativizovala, byla příliš cynická, příliš dlouho nenabídla nový směr. Teď jen jaksi prokapala z univerzit a knihoven mezi širší davy a jistý nový politický směr tuto nespokojenou a neradostnou skepsi osedlal. Zejména dnešní rychlé době nestačí, nenabízí západnímu světu, kde vznikla, reset hodnot, jen jejich zpochybnění.

Z pohádek víme, že pokud někoho chcete probudit živou vodou, musíte jej nejprve polít vodou mrtvou. Nejprve je potřeba zpochybnit Newtona, aby vznikla teorie obecné relativity. To se povedlo ve fyzice, nikoli v politice. Politická teorie relativity skončila jen tou relativitou hodnot, což často vedlo k posílení tradic konzervovaných z minulosti, kdežto teorie relativity vedla ve fyzice k plodným teoriím novým a užitečným. Postmoderna byla takovou mrtvou vodou, polili jsme se jí, ale žádná živá voda, která by nás motivovala k společné akci, se nenašla. Jako by Einstein ukázal, že Newton neplatí, ale nepostavil teorii novou.