Když písničkářka Joan Baezová vloni v americké Kalifornii zahajovala výstavu svých obrazů, mezi portréty politických revolucionářů a bojovníků za sociální spravedlnost zařadila na přední místo Václava Havla. Dokonce podle něj celou výstavu nazvala − jmenovala se Ti, kdo dělají neplechu.
Baezová na vernisáži vzpomínala, jak Havla prvně poznala na hudebním festivalu Bratislavská lyra v červnu 1989, tedy několik měsíců před sametovou revolucí. Tehdy z vězení čerstvě propuštěný disident Havel si vymyslel, že Baezové bude dělat takzvaného bedňáka − to znamená například nosit jí kytaru −, aby jej StB nemohla zatknout ještě před koncertem.
"Tady je, ehm, Havel. Jsem, ehm ehm, v hale v přízemí. A je tu spousta policistů," řekl prý, když Baezové zavolal z hotelové lobby. Když jej pak písničkářka pozvala nahoru do svého pokoje, Havel se údajně usmál a navrhl, že by společně mohli udělat "nějakou protirežimní neplechu".
Baezová z pódia Bratislavské lyry ve slovenštině skutečně pozdravila disidenty z Charty 77 včetně Havla. Následně dala prostor slovenskému písničkáři a vydavateli samizdatového časopisu Ivanu Hoffmanovi, při jehož vystoupení už StB nechala vypnout mikrofony. Celý incident si Baezová s Havlem připomněli o dvacet let později, roku 2009, na oslavách výročí sametové revoluce na pražské Národní třídě, kde si Havel symbolicky zopakoval roli bedňáka.
Tuto středu se letos sedmasedmdesátiletá Joan Baezová do Prahy vrací, aby se na koncertu v Kongresovém centru rozloučila se zdejším publikem. Češi ji dobře znají a vědí, že Baezová nebyla jen podporovatelkou Havla, nýbrž se bila za nejrůznější kauzy − protestovala proti americké válce ve Vietnamu, podporovala afroamerické hnutí za občanská práva či mnohem později protesty skupiny Occupy Wall Street.
Za svou mimohudební činnost Baezová získala mnoho cen a jednu podle ní organizace Amnesty International dokonce pojmenovala − jmenuje se Mezinárodní cena Joan Baezové za mimořádně inspirativní službu v globálním boji za lidská práva.
Joan Baezová začínala už koncem 50. let, kdy v americké hudbě probíhal revival tradiční folkové hudby. Jako mnozí další se účastnila společenských nepokojů v následující dekádě a brzy protestovala i zpívala po boku Boba Dylana či dnes již nežijících Petea Seegera a Phila Ochse − většinu koncertů současného turné ostatně Baezová začíná právě Ochsovou písní There But for Fortune.
Postupně Baezová do svého repertoáru zařadila vlastní skladby i coververze písní od Dylana, Leonarda Cohena či zpěváka Jacksona Brownea. K politice už se vyjadřovat nepřestala.
Na to vše navazuje také její současné turné a čerstvě vydané album Whistle Down the Wind. Kromě písní od Toma Waitse, Joshe Rittera nebo Mary Chapin Carpenterové sem zařadila také pacifistickou hymnu Another World od zpěváka Antonyho Hegartyho, vystupujícího pod přezdívkou Anohni, nebo politický song The President Sang Amazing Grace od písničkářky Zoe Mulfordové. Na koncertech je Baezová doplňuje převzatými kompozicemi od Dylana, Woodyho Guthrieho či tradicionály typu Swing Low, Sweet Chariot.
Nové album, jež označuje za své poslední, Baezová vydala po desetileté pauze. Dnes ji vysvětluje především ztrátou nejvyšších tónů svého třpytivého, čistě sopránového hlasu. Kvůli problémům s hlasivkami dokonce navštívila odborníka. "Pak jsem si uvědomila, že z hlasu mi zbylo to, co zbylo, víc už mít nebudu, a že se musím rozhodnout, co dál," popsala nedávno deníku New York Times. Nakonec ji k nahrání nového alba přiměly změny v americké politice uplynulých dvou let. "Snažila jsem se hudebně vykřesat nějakou krásu z toho zla," poznamenala.
Rozlučkové turné Joan Baezové začalo tento měsíc ve švédském Stockholmu a skončit by mělo příští únor v německém Frankfurtu, přestože data dalších koncertů zatím ještě stále přibývají. A Baezová dopředu avizuje, že konec kariéry není definitivní − prý by čas od času stále mohla někde vystupovat a každopádně protestovat.
"Kdyby mě pozval úžasný festival nebo město, kde jsem ještě nebyla, určitě bych jela," dodává žena, která nedávno podpořila severoamerické indiány v boji proti ropovodu, jenž ohrožoval jejich posvátné pohřebiště. "Malé kauzy jsou dnes skoro důležitější, protože v nich máte šanci něco změnit. Svět, ve kterém žijeme, je čím dál horší. Tím víc záleží na každém malém vítězství," dodává.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist