Na první pohled nevypadá jako unikátní výrobní zařízení − stroj WeldPrint 5AX připomíná jen větší CNC obráběcí centrum. Za posuvným krytem se ale skrývá nová technologie kombinující 3D tisk kovových materiálů a třískové obrábění. Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí, který patří k předním českým výrobcům obráběcích strojů, na jeho vývoji spolupracoval s odborníky z Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při Fakultě strojní ČVUT. "Jde o takzvanou hybridní aditivní technologii. Tomuto stroji byl dokonce v loňském roce udělen patent," zdůrazňuje generální ředitel Kovosvitu Libor Kuchař. Unikátnost prvního vyvinutého stroje kategorie Hybrid Manufacturing v Česku potvrzuje též zisk zlaté medaile na loňském mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

Hybridní výrobní technologie ilustruje změnu doby. Dnes musí jeden stroj vykonat mnohem více pracovních úkonů a k tomu být provozně maximálně využit. 17tunový kolos z Kovosvitu tvoří kovové díly o hmotnosti až 400 kg, které zároveň obrábí. Aditivní a subtraktivní technologie je zde integrována do jednoho pracovního prostoru. "Materiál se nanáší pomocí modifikovaného elektrického oblouku, což je mnohem levnější než standardně využívané lasery," vysvětluje princip použitého aditivního výrobního procesu Ladislav Kolařík, vedoucí Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT. Obrábění pak probíhá v pěti osách. Změna výrobního postupu z jedné technologie na druhou je velice rychlá, v řádu sekund.

Podpora výzkumu a vývoje

Multifunkčnost klade enormní nároky na kvalitu provedení strojů a je úzce spjata i s jejich individuálními úpravami podle přání zákazníků. Ke splnění náročných požadavků pomáhá podpora vývoje a výzkumu. "V roce 2017 do něho firma investovala více než 20 milionů korun," konstatuje šéf Kovosvitu. Oproti předloňsku o šest milionů korun více − pádný důkaz politiky podniku.

Kovosvit MAS

◼ Výroba obráběcích strojů ve Zlíně začala v roce 1936, v roce 1938 se ale strojírna MAS dostala do potíží se získáváním pracovních sil. Vedení firmy zvažovalo přenesení výroby do jiného regionu – na Slovensko.
◼ Události po 15. březnu 1939 změnily plány Moravských akciových strojíren. Ředitel Bohuslav Ševčík nakonec vybral území v katastru Velkého dvora poblíž Sezimova Ústí. Výroba začala v prosinci 1939.
◼ V roce 1949 vzniká národní podnik Kovosvit Sezimovo Ústí, v té době zde pracovalo již 1700 zaměstnanců.
◼ V 90. letech podnik prošel restrukturalizací a zásadní změnou výrobního sortimentu spojenou s přechodem na CNC řídicí systémy, umožňující plně automatický provoz strojů.
◼ V září 2016 vstoupila do Kovosvitu MAS jako strategický investor společnost Industry Innovation průmyslníka Jaroslava Strnada.

60 milionů korun

musela loni firma Kovosvit MAS oželet na tržbách kvůli nedostatku zaměstnanců.

Neustálá modernizace s orientací zejména na rozvoj tradičních výrobkových řad je budoucností Kovosvitu. "Před uvedením nových výrobků na trh je nejdůležitější důkladné testování. Samozřejmostí je přitom kooperace s koncovými uživateli našich strojů," podtrhuje Libor Kuchař. Také technologie Hybrid Manufacturing prošla zkouškami na reálných aplikacích z průmyslu, s přihlédnutím k požadavkům zákazníků. "Největší možnosti uplatnění spatřujeme při výrobě forem pro lisování plastů, kde naše technologie umožňuje výrazné zvýšení produktivity práce," dodává.

Výroba jako na houpačce

Své výrobní renomé buduje Kovosvit MAS od roku 1939, dnes jím oslovuje hlavně automobilový, energetický, letecký a strojírenský průmysl. "Pro udržení této pozice je nutné stále udržovat kontakt se světem," podotýká generální ředitel Kuchař. Do čela firmy, kterou vedl už v letech 2006 až 2011, se vrátil v lednu 2017.

V posledních deseti letech prošlo české i evropské strojírenství složitou transformací. Po roce 2009 krize zapříčinila výrazný pokles, v letech 2011 a 2012 přišel opět vzestup. Rok 2015 přinesl českým výrobcům obráběcích strojů rekordní žně, od té doby se jejich tržby mírně snižují. Způsobil to mimo jiné i propad poptávky na některých trzích, zvláště v Rusku. Zasáhl řadu našich výrobců, včetně Kovosvitu. Ten uzavřel rok 2016 ztrátou zhruba 600 milionů korun. Následoval prodej novému majiteli i změny ve vedení.

Vloni se podnik vrátil v plné síle. "Podařilo se nám uhradit většinu svých závazků po splatnosti a uchovat know-how ve formě klíčových zaměstnanců," popisuje Libor Kuchař. Rok 2017 bere jako období upevňující hlavně finanční a personální oblasti.

O úspěchu firmy kromě nového hybridního stroje svědčí i inovace obráběcích center řady MCV se standardizovaným robotizovaným pracovištěm či nové 5osé obráběcí centrum MCU 450. "Tento stroj umožňuje přímou integraci robotizovaného pracoviště," upřesňuje Kuchař.

Lidské zdroje, roboty a automatizace

V současnosti výrobcům především chybí odborníci v řadě technických profesí. I Kovosvit poptává předně kvalifikované pracovníky na slévárnu a operátory CNC obráběcích strojů. "Nedostatek zaměstnanců vloni znamenal snížení tržeb zhruba o 60 milionů korun," vypočítává Kuchař. To je realita dneška. Firmy mají kapitál i zakázky, stroje však nemá kdo obsluhovat. "Často jim pomáháme. Jsme schopni se stejnými stroji zvýšit výkon výroby běžně o 30 % jen zvýšením jejich vytížení pomocí robotizace," popisuje František Pivec, ředitel divize MAS Automation.

Roboty se využívají hlavně při automatizaci vedlejších operací výrobního procesu. Od roku 2013 se jí úspěšně věnuje i Kovosvit. "Proto jsme vytvořili samostatnou divizi MAS Automation, což navíc přináší její transparentní ekonomiku. Jako generální dodavatel rovněž přebíráme veškerou odpovědnost," vysvětluje Pivec. Rostoucí potenciál divize potvrdil i rok 2017. Utržila 20 milionů korun a podepsala kontrakty na dalších 35 milionů. "Divizi jsme organizačně osamostatnili a plně obsadili kvalifikovanými zaměstnanci," dodává Kuchař.

Produkce budoucnosti

Odborníky si žádá i nastupující Průmysl 4.0. Jde o digitalizaci výroby, zvyšování "inteligence" a autonomie strojů a on-line sledování výrobního procesu. "Stroje v Průmyslu 4.0 tvoří jednoduchá zařízení jako součást vyššího celku. Aby spolu mohly komunikovat, vyvinuli jsme software MAS Data ­Management," líčí Pivec. Myslí i na dialog člověka s výrobní linkou. "Je třeba naplánovat produkci, včas připravit materiál či jen vzdáleně přes internet sledovat stav a výsledky výroby," poznamenává.

V oblasti výrobních strojů nová koncepce nyní směřuje k tvorbě a sdílení "velkých dat", využití senzorů, monitorování stavu strojů a diagnostice. "Půjde zkrátka o výrobu bez lidí," popisuje ředitel automatizace roli Průmyslu 4.0.

Dalším z kroků bude tvůrčí 3D tisk. "Výrobek nebudeme komplikovaně a ztrátově obrábět, ale rovnou jej produktivně a přesně vytiskneme," předpovídá Pivec. Ve zvyšování podílu aditivních technologií, respektive v integraci různých technologií do jednoho stroje vidí oborovou budoucnost i Libor Kuchař: "Všechny tyto trendy jsou součástí vývojových projektů Kovosvitu," uzavírá.

jarvis_5abcda1e498e8f145364fd2e.jpeg
Areál Kovosvitu v Sezimově Ústí
Foto: Kovosvit MAS
Text nevyjadřuje názor redakce

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist