Jiná realita Julie Hrstkové: Jak přinutit investory utrácet v Česku

Málokdo si uvědomuje, kolik na dividendách do České republiky přichází a kolik odtud odchází. Přestože to je naše budoucnost. Jestliže jednou skončí příliv zahraničních investic, dostaneme se do situace, kdy budou hrát dividendy významnější roli v platební bilanci. A jestliže bude pokračovat větší odliv dividend než jejich příliv, bude to mít velký dopad na českou měnu a na zdroje, které budeme mít k dispozici." Tuto z dnešního pohledu velmi nadčasovou úvahu pronesl v lednu roku 2010 tehdejší člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek.

Odliv dividend, který se v roce 2017 vyšplhal na 276 miliard korun, na 8,3 procenta hrubého domácího důchodu, je pro Českou republiku tématem už od roku 2004. Od té doby, co vstoupila do Evropské unie. Současně se vstupem se totiž otevřela možnost využití mezinárodního daňového plánování pro transfer nerozdělených zisků a hlavně dividend, tedy jednoduše pro vývoz peněz. Podle evropské směrnice o mateřských a dceřiných společnostech vznikla možnost za určitých podmínek poslat dividendy dokonce až do tzv. daňových rájů, a to bez zdanění. Do té doby platilo, že se dividendy při výplatě z dceřiné společnosti do mateřské musely zdaňovat. Dividendy českých vlastníků dodnes podléhají zdanění.