Jiná realita Julie Hrstkové: Vězení, kde se míň napravuje a víc pomáhá

Když člověk vyjede zhruba třicet kilometrů za Prahu směrem na Mladou Boleslav a zahne směrem k areálu bývalého ruského vojenského prostoru Milovice, najde krajinu jako malovanou: daňčí oboru, louky, kde se pasou kamerunské kozy a ovce, v pozadí stojí několik včelínů. Těsně za nimi je pět zbrusu nových rodinných domků, které mají společnou zahradu, gril, a dokonce klokana a lamu ve výběhu. Idylu kazí jen vše obepínající ostnatý drát. Zmíněné domky jsou totiž součástí nového vězeňského konceptu, tzv. otevřené věznice, k níž jako první v České republice přistoupila Věznice Jiřice.

"Inspirovali jsme se norskou věznicí na ostrově Bastoy, kde se vězni mohou volně pohybovat, pomáhají farmařit, starají se o hospodářská zvířata, pěstují zeleninu a ovoce a také si sami vaří, což mimo jiné znamená, že mají k dispozici i ostré nože," vysvětluje šéfka otevřené věznice v Jiřicích Hana Prokopová. Cíl je jasný. Snížit českou recidivu, která v současné době dosahuje neuvěřitelných 70 procent a neklesá. Na rozdíl od průměrného věku vězňů, který se nyní snížil na 35 let. Cílem je narušit "životní cyklus" odsouzených, který začíná v nefunkční rodině, pokračuje výchovným ústavem, věznicí pro mladistvé atd. Aby byl přerušen tento bludný kruh, je třeba vytvořit odsouzenému nový život, dát mu práci a bydlení.