S referendem to opět vypadá bledě. Politici ho chtějí, ale podmínky si každý představuje jinak

Podle počtu nynějších návrhů na zavedení obecného referenda je zřejmé, že hned několik stran ho chce schválit. Ve sněmovně jsou návrhy SPD, sociálních demokratů i komunistů, navíc pro zavedení plebiscitu jsou i další strany. Jak ale ukázalo dění v posledních dnech ve sněmovně i Senátu, velké potíže nastávají ve chvíli, kdy se politici mají dohodnout na konkrétních podmínkách. Nejčastější otázky jsou následující: Kolika podpisů by bylo třeba, aby stát vyhlásil referendum? Kolik procent lidí by muselo přijít, aby byly výsledky právoplatné? Jaké otázky by bylo možné v referendu pokládat?

Poslanecký spěch za referendem v novém volebním období "odstartoval" předseda SPD Tomio Okamura, který předložil návrh jako první. On i jeho poslanci přitom od začátku vystupovali hodně sebevědomě, protože se mohli opírat o spolupráci s hnutím ANO, které má ve sněmovně zdaleka největší množství poslanců. "Jediný důvod, proč systémově obecné referendum odmítat, je obava, že lidé mohou v některých případech hlasovat jinak, než je k tomu manipulují politické elity a média. To je ale přece naprosto v pořádku. Je to legitimní obrana demokracie proti politickým elitám, které se odtrhly od občanů," tvrdil ve sněmovně předseda klubu SPD Radim Fiala, podle kterého "politické elity provádějí falešnou politiku, v níž se snaží občanům vnutit nepřirozené hodnoty a řešení, která nevycházejí z vůle občanů".