Gina Haspelová slibuje, že CIA odolá Trumpovi

Poprvé v historii americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v jejím čele stane žena. Jedenašedesátiletá Gina Haspelová je zároveň v historii agentury − zvyklé na úředníky, nikoliv operativce − teprve druhým člověkem, který se ujme vedení služby poté, co celou dosavadní kariéru působila v zámoří a v americké centrále agentury v tajných programech CIA. Právě jeden z jejích předchozích úkolů v CIA se stal ale i důvodem, proč dlouho nebylo jisté, zda ji americký Senát na místo ředitelky agentury potvrdí.

Po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 měla Haspelová vysokou řídicí funkci v programu tajných věznic, v kterých CIA zadržovala a vyslýchala vězně podezřelé z terorismu. Během výslechů byly používány krajní metody, například waterboarding, dnes už označované za mučení. Haspelová měla konkrétně v letech 2003 až 2005 na starosti věznici v Thajsku, a navíc následně vypracovala doporučení, aby byly zničeny videozáznamy z výslechů.

Haspelová, kterou do funkce navrhl prezident Donald Trump, tak v Senátu čelila velké skepsi demokratů, ale i několika republikánů. Především demokraty minulý týden nepřesvědčilo ani její osobní vystoupení před senátním výborem pro tajné služby.

"Nevrátíme se k tomu, už bych to nikdy nedovolila," uvedla Haspelová na adresu tajných věznic a krajních výslechů. Demokratičtí senátoři od ní však chtěli slyšet silnější morální odsouzení celé této kapitoly v práci CIA, Haspelová dodala, že by to odporovalo současným zákonům. "Na otázky morálky nám dáváte technické odpovědi," vyjádřil tuto nespokojenost demokratický senátor Martin Heinrich.

Senátoři navíc pochybovali o tom, zda by Haspelová jako ředitelka CIA dokázala vzdorovat případnému tlaku prezidenta Donalda Trumpa. V prezidentské kampani roku 2016 Trump prohlásil, že by byl pro obnovení krajních vyslýchacích metod. "A myslíte, že by vás prezident poslechl, kdybyste mu teď řekla, že to je špatný nápad?" zeptal Haspelové nejvýše postavený demokrat ve výboru senátor Mark Warner.

Jeho skepsi rozptýlil až následný soukromý rozhovor a detailní písemné odpovědi, které si od ní vyžádal. Haspelová potvrdila, že by neuposlechla případné nařízení prezidenta Trumpa, aby obnovila tajné programy. A také je prý připravena informovat Kongres, kdyby na ni byl vyvíjen politický tlak, aby zkreslovala zpravodajská zjištění CIA.

"Věřím, že je někdo, kdo se dokáže postavit, a také by se postavila prezidentovi, pokud by jí nařídil něco nezákonného nebo nemorálního − jako například návrat k mučení," potvrdil senátor Warner ve středu, že bude hlasovat pro její potvrzení do funkce. K jeho stanovisku se následně připojilo několik dalších demokratů a Haspelová získala potřebnou podporu. Její nominaci ve veřejném dopise podpořila i více než padesátka bývalých vrcholových členů americké bezpečnostní a zpravodajské komunity, například někdejší ministr zahraničí Henry Kissinger či bývalí ředitelé CIA Leon Panetta a John Brennan. Haspelová, která přišla do CIA v roce 1985 a kromě jiného čtyřikrát vedla expozitury CIA, má uvnitř služby velký respekt a důvěru.

Detailně zná struktury a operace CIA, podle bezpečnostních analytiků může mít jako ředitelka i silnější postavení, než měl její předchůdce Mike Pompeo, který přišel do CIA z Kongresu. Pompeo velmi dobře osobně vychází s prezidentem Trumpem. Ale podle bývalých zpravodajců má Haspelová díky své zkušenosti a zázemí v agentuře silnou pozici, aby CIA skutečně ochránila před případnými politickými ataky ze strany Bílého domu.

Její výhodou ve vztahu k Trumpovi může být i to, že souhlasí − sama jako dlouholetá agentka− s prezidentovým názorem, že CIA by neměla tolik úřadovat v centru, ale být aktivní v terénu.

Jak Haspelová sama uvedla, svůj dosavadní život ze své vlastní volby strávila v "utajení a ve stínu". Teď se stane nejviditelnější tváří CIA. Je svobodná, nemá děti, má ráda Johnnyho Cashe, jehož portrét jí visí v kanceláři.