V Česku ho zná málokdo, mezi světovými mikrobiology je ale Marek Basler známé jméno, citují ho nejprestižnější vědecké časopisy jako Nature nebo Cell. Devětatřicetiletý odborník zkoumá a popisuje způsoby, kterými bakterie dostávají do buněk jedovaté látky, a tím je dokážou ochromit a ovládat. "Takzvaný sekreční aparát, kterým se zabýváme, si můžete představit jako harpunu, která do buňky vpraví otrávený šíp," vysvětluje. Výzkum může otevřít cestu k léčbě infekcí nebo dalšímu využívání mikroorganismů.
Právě Baslera letos vybrala Evropská organizace molekulární biologie na Zlatou medaili EMBO. Každoročně ji získávají nanejvýš dva vědci z celé Evropy a mezi biology platí za nejprestižnější evropskou cenu. Patří k ní navíc odměna 10 tisíc eur.
"Je to překvapení a perfektní pocit, když jiní ocení, že člověk na něčem dlouhodobě pracuje. Je to samozřejmě ocenění i pro mé kolegy," popisuje Basler. Je teprve druhým Čechem, jemuž se podařilo medaili získat. Před šesti lety ji za své objevy o fungování rostlinného hormonu auxinu dostal biochemik Jiří Friml, který nyní působí v rakouském Institutu pro vědu a technologii.
Basler pracuje na švýcarské Univerzitě v Basileji, kde posledních pět let vede desetičlennou skupinu. "Zkoumáme třeba, co je potřeba k tomu, aby byl aparát bakterií funkční, nebo se díváme na to, co se stane s bakteriemi, které jsou napadené," říká.
Zkušenosti nasbíral během postdoktorské stáže na Harvardově univerzitě, v týmu uznávaného Johna Mekalanose. Místo získal poté, co se Mekalanosovi ozval, harvardský profesor znal Baslerovu práci a setkával se s ním na konferencích.
Oceněného vědce chválí i profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, kde Basler začínal a kde se pro svůj obor nadchl. "Má nadání i výborné lidské vlastnosti. Šlo mu vše, na co sáhl. Rychle zvládl složitou techniku buněčné a molekulární biologie, přitom navrhl a spravoval naši počítačovou síť," popsal Šebo. Členové poroty, která medaili EMBO uděluje, mikrobiologa označují za vědce, který do oboru přinesl revoluci.
Mechanismus, kterým se zabývá, se objevuje u čtvrtiny bakterií, včetně těch, které způsobují choleru nebo plicní onemocnění. Baslerovi se ještě na Harvardu podařilo zobrazit aparát, kterým bakterie napadají buňky. Zároveň s kolegy zjistil, že souboj mezi sebou svádějí i bakterie. "Bakterie jsou obrovsky zajímavé a málo probádané. Jejich výzkum může pomoct zjistit více než to, jak se zbavit rezistencí na antibiotika," podotýká vědec.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist