Lidé se kvůli nástupu robotů o práci bát nemusí, jen ji ulehčí, říká šéfka české pobočky ABB Tanja Vainiová

Tanja Vainiová v Česku už dva roky řídí pobočku globálního technologického koncernu ABB. Pod sebou má téměř 3500 lidí. "Jsem nadšená z práce tady v Česku, protože produkty, které tady děláme, se dotýkají každodenního života lidí," říká.

S výrobky ABB se člověk může setkat na každém kroku. A začíná to už zapnutím vypínače světla, protože byl pravděpodobně vyroben v závodě ABB v Jablonci nad Nisou. Elektřina se dostává k domácnostem a firmám díky řešením pro nízkovoltážní systémy, které vyrábí ABB v Brně. Právě brněnský závod pro výrobu rozváděčů, transformátorů a senzorů vysokého napětí je největším na světě. A pokud člověk jede do práce autem, je velká šance, že jej dohromady svařili roboti ABB z Vestce u Prahy.

"Vyrábíme třeba motosenzor, který kontroluje stav a zdraví motoru. Je velikosti kreditní karty a data z motoru posílá do cloudu, kde je analyzujeme a ihned vidíme, kde by mohl být případný problém, a můžeme i preventivně zasáhnout. V Česku jsme tyto senzory instalovali do řady firem z oblasti zpracování plynu a ropy, ale i pro firmy z oblasti potravin nebo nápojů," popisuje Vainiová. ABB v Česku působí v osmi lokalitách v pěti městech− kromě již zmíněného Jablonce, Prahy a Brna ještě v Ostravě a Trutnově. Mimoto zde má i čtyři vlastní výzkumná a vývojová centra.

V Česku kromě toho ABB podporuje technické vzdělávání a spolupracuje s několika univerzitami. "Devět let děláme University Award, kde oceňujeme nejlepší práce v technické oblasti. Jsme také součástí projektu eForce, v rámci nějž sponzorujeme studenty ČVUT vyrábějící elektrická auta," vypočítává Vainiová. Ostatně firma podporuje takzvanou e-mobilitu i na globální úrovni, neboť sponzoruje projekt Formula E.

Tanja Vainiová věří, že technologie mohou ze světa udělat lepší místo pro život. "Zvolila jsem si inženýrský obor, protože jsem vždy chtěla pomoci změnit svět k lepšímu," uvádí. V rámci ABB prošla několika pozicemi, pracovala v šesti zemích a díky tomu hovoří plynule finsky, anglicky, německy a švédsky.

Sama je přesvědčena, že roboti pomohou lidem práci usnadnit − nemusíme se tedy bát, že nás stroje v práci nahradí. "Podle studie poradenské společnosti McKinsey zmizí kvůli robotům jen deset procent pozic. Nejvíce robotizované země světa − Německo, Jižní Korea a Japonsko − mají současně jedny z nejnižších měr nezaměstnanosti," tvrdí Vainiová. Podle ní nástup robotizace naopak vede k tvorbě dalších pracovních míst: "Když se podíváme na americký průmysl mezi lety 2010 a 2016, do USA se dovezlo téměř 140 tisíc robotů a v té době našlo práci téměř 900 tisíc zaměstnanců, čímž míra nezaměstnanosti klesla z 9,8 na 4,7 procenta."

"Nahrazeny budou hlavně nízkopříjmové profese v nebezpečném prostředí. Až budou nahrazeny roboty, lidé se posunou k práci s vyšší přidanou hodnotou a také lépe hodnocenou a ve finále to posune celou společnost," myslí si Vainiová. Co se týká postavení žen nebo rozdílů v platech mužů a žen, vidí zlepšení situace. Podle ní je třeba ženy více inspirovat, aby se nebály jít si za svým. Ve volném čase se věnuje triatlonu nebo maratonu, kde nachází podobu s byznysem: "Tréninky člověka naučí plánovat, mít disciplínu, stanovit dlouhodobé cíle a pracovat na jejich splnění."