Klid, kvůli homosexuálním svazkům naše civilizace nezanikne

V Česku se opět rozjela vzrušená debata o sňatcích homosexuálů a adopci dětí homosexuálními páry. Spouštěčem se stala zpráva, že si první český pár gayů přivezl z Kalifornie děcko narozené za pomoci náhradní matky, přičemž na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu byli jako rodiče zapsáni oba partneři. Okamžitě se ozvaly hlasy, že tohle tedy ne, ba dokonce, že jde o předzvěst zániku západní civilizace. Jak to tedy je?

Vcelku promyšlenou argumentaci proti uzákonění manželství homosexuálů vede poslanec ODS Marek Benda. V zásadě říká, že zákonem má být chráněna pouze heterosexuální rodina, protože je to "svazek, který vede k plození dětí". Homosexuální pár plození schopen není, takže smůla. Bendova argumentace vypadá přesvědčivě, jenže má povážlivé díry. Ve skutečnosti přirozeného plození dětí nejsou často schopny ani páry heterosexuální. Po tisících vyhledávají reprodukční kliniky, které jim s produkcí potomstva pomáhají. Z pohledu "přirozenosti" plození jsou na tom podobně jako páry homosexuální: kdyby nemohly využít poznatků moderní medicíny, děti by mít nemohly. Pokud bychom tedy vzali Bendův argument o ochraně rodiny jako "prostředí pro plození dětí" do všech důsledků, měly by mít nárok na sňatek a zákonné benefity z něj plynoucí pouze ty heterosexuální páry, které předem prokážou plodnost.

To je samozřejmě nesmysl − za neplodnost nikoho penalizovat nelze. A pokud to uznáme, pak není důvod bránit ve sňatcích ani homosexuálům. Jde tady o elementární férovost. A to nejen v případě sňatků, ale i v případě potomstva. Pokud si může pořídit dítě "s dopomocí" neplodný heterosexuální pár, proč by si ho nemohl pořídit i pár homosexuální, když se vše děje na základě konsenzu včetně náhradní matky?