Mlékárny berou desítky milionů od státu na lepší mléko, peníze jdou ale jinam. Nejvíc čerpal Agrofert

Téměř 640 miliony korun přispěli čeští daňoví poplatníci v uplynulých dvou letech na údajně kvalitnější mléko. Velkou porci dotací dostaly mlékárny, ale jen některé. Jak zjistily Hospodářské noviny, víc než třetina peněz z celého loňského balíku 305 milionů korun se dostala mezi čtyři majitele mlékáren. Brali dotace na zpracování "mimořádně kvalitního" mléka, jehož kvalita přitom byla takřka stejná jako předtím.

Nejvíc čerpal Agrofert. Do jeho dvou mlékáren přiteklo během let 2016 a 2017 celkem 83 milionů korun − do Olmy 47,4 milionu a do Mlékárny Hlinsko 35,4 milionu. Jihočeská Madeta inkasovala 47 milionů. Polabské mlékárny Poděbrady dostaly přes 19 milionů. Skupina Interlacto Group, pod kterou patří mlékárny Moravia Lacto, Bohemilk a Olešnice, brala více než 18 milionů korun. Údaje zjistily HN od ministerstva zemědělství.

Lídr v nákupu syrového mléka od zemědělců, firma Pragolaktos, obdržel jen necelé dva miliony korun za předloňský rok. Vloni nedostala pražská mlékárna ani korunu kvůli tomu, že se o jeden den opozdila s podáním žádosti.

Ceny stouply, podpora jede dál

Podporu zavedlo ministerstvo zemědělství v roce 2016, kdy kulminovala mléčná krize.

Měla pomoci především zemědělcům, kteří prodávali syrové mléko se ztrátou. Paradoxem je, že z dotačního programu neprofitují zemědělci, ale hlavně mlékárny. Jedná se tedy o skrytou dotaci ceny mléka, převlečenou za podporu lepší kvality. Vloni jeho ceny již stouply, státní podpora ale pokračuje dál a stát ji bude poskytovat i v letošním roce.

Oficiálně jsou dotace určené na mléko s nadstandardní jakostí označované jako Q CZ. "Toto mléko je mimořádně kvalitní. Produkt má větší šanci uspět na trhu a získat lepší realizační cenu. S jeho výrobou jsou spojené vyšší náklady," obhajoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) novou státní dotaci. Pravidla ale nastavil tak, aby kritériím Q CZ vyhověl takřka každý.

Zemědělci, kteří mají přímý vliv na kvalitu nadojeného mléka, mohou za rok od státu získat maximálně 80 tisíc korun. K tomu dostanou ještě na každou dojnici přes 800 korun.

Cenu na litru mléka jim to může vylepšit asi o 15 haléřů.

Dotace pro vyšší zisk

Mlékárnám dává stát peníze za to, že dotyčným dodavatelům mléka poskytují poradenství a kontrolují je. Proplácí jim ale také náklady na plyn a elektřinu, spotřebovávané při zpracování "nadstandardního" mléka.

Z dotací mlékárny dále hradí rozbory mléka, vodné a stočné, poplatky za telefony či úpravu softwaru. Někteří mlékaři si díky těmto dotacím přišli na desítky milionů. Ačkoli je dle hospodářských výsledků mléčná krize nezasáhla.

Olma skončila krizový rok 2016 se ziskem bezmála 206 milionů, od státu dostala přes 21 milionů. Rok předtím měla zisk necelých 130 milionů. Loňské výsledky zatím nezveřejnila.

Podobně Mlékárna Hlinsko − v roce 2015 dosáhla zisku 28 milionů, v následujícím krizovém roce ho vylepšila na 69 milionů, včetně 14milionové dotace.

Madeta skončila rok 2016 se ziskem 371 milionů, rok předtím 168 milionů. V předloňském roce brala na dotaci za mléko Q CZ 12,5 milionu, vloni už 34,5 milionu.

Dotační pravidla nenutí mlékárny, aby zemědělcům platily více za mléko. "Na cenu, za kterou od nás vykupují, to vliv nemělo," potvrzuje místopředseda Zemědělského svazu Jaroslav Švec. Mluvčí Madety Marta Faktorová namítá, že k tomu není dotační titul určen. "U mlékáren slouží ke zvýšení kvality zpracování mléka do finálních produktů," vysvětluje. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka uvádí, že mlékárny Olma a Hlinsko drtivou většinu mléka vykupují v nejvyšší kvalitě. "Dlouhodobě za ni zemědělcům připlácíme. Činili jsme tak i před zavedením dotačního titulu," dodal v obecné rovině, nikoli k dotovanému režimu Q CZ. Příplatky zpracovatelům za kvalitnější syrové mléko jsou běžné. Bez zapojení do režimu Q CZ ale přijdou o dotace.

Kdyby lidé při nákupu mléčných výrobků chtěli vědět, jestli jsou z "lepšího" mléka, mají smůlu. Mlékaři to na výrobcích neuvádějí. Přitom koncovkou dotovaného systému má být logo Q CZ jako vodítko pro spotřebitele.

Mlékárny ho mohou používat bezplatně se souhlasem ministerstva, ale nedělají to. "Logo nepoužíváme. Pro spotřebitele to význam nemá, režim kvality vznikl hlavně jako přilepšení prvovýrobcům," říká výrobní ředitel mlékárny Olma Daniel Cikánek. Tvrdí, že ani neví o desítkách milionů, které Olma na dotacích dostala. Madeta slibuje, že známku Q CZ začne na obaly dávat. "O použití loga máme zažádáno," uvedla Faktorová.

Ministerstvo zemědělství potvrzuje, že známka Q CZ na výrobcích je málo rozšířená. Lidem radí, ať si mlékárny, které se účastní režimu kvality, najdou na webu Státního veterinárního ústavu v Olomouci, který má jeho kontrolu na starosti.