Čína roste v hrozbu, jakou jsme proti sobě ještě neměli, říká bývalý Trumpův hlavní politický stratég Steve Bannon

Nekompromisní, tvrdou, ani o centimetr neuhýbající obhajobu politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa předvedl v úterý v debatě na pražském Žofíně jeho bývalý hlavní politický stratég a poradce Steve Bannon.

Za americké demokraty hájil pozice Lanny Davis, který působil v Bílém domě během vlády prezidenta Billa Clintona a v kampani roku 2016 radil Trumpově demokratické soupeřce Hillary Clintonové. Jak celou diskusi, tak i předchozí rozhovor obou mužů pro web Aktuálně.cz na sebe ale zcela strhnul Bannon.

V kritice imigrační politiky německé kancléřky Angely Merkelové například prohlásil, že se kancléřka zapíše do dějin "jako nejhorší politická postava Německa ve 21. století". Rázně také odmítl, že Trumpova politika "Amerika na prvním místě" je izolacionistická a ohrožuje vztahy s Evropou.

"Nic nemůže být vzdálenější pravdě. Je to naprostá mediální lež," uvedl Bannon, že jde o "obranu životních bezpečnostních zájmů USA", a tedy i celého Západu. "Měli byste se stydět, nemáte být chráněnci, ale spojenci," vzkázal Bannon evropským členům NATO, když poukázal na jejich nízké výdaje na armádu.

Největší hrozbu pro Američany podle Bannona představuje Čína. Podle něho vede proti USA a Západu ekonomickou a informační válku a rychle buduje vojenskou sílu. "Můžeme čelit mocnosti, jakou jsme před sebou ještě neměli," zaznělo jeho varování.

"Já Čínu nechápu jako nepřítele Západu, ale jako toho, kdo se Západem soutěží," oponoval Lanny Davis. Pro Česko a střední Evropu podle něho může být nebezpečnější "kleptokratický režim" ruského prezidenta Vladimira Putina.

Z Bannonovy reakce, že je potřeba "ukončit studenou válku", bylo ovšem jasně cítit jedno ze základních východisek politiky Donalda Trumpa. Od prezidentské kampaně se Trump setrvale snažil a snaží začít vztahy s Moskvou a osobně s Putinem "na čistém stole". Především nechce být nijak zatížen například předchozí roztržkou kvůli válce na Ukrajině.

Ve vztahu k Moskvě v úterý Bannon odmítl, že by existovalo jakékoli propojení mezi snahou Ruska ovlivnit americké prezidentské volby 2016 a tehdejší Trumpovou kampaní. Podobně jako sám prezident Trump označil Bannon celou ruskou kauzu za "hon na čarodějnice".

"Když jsem přišel k Trumpovi, v průzkumech zaostával za Clintonovou o 16 procent," vrátil se Bannon do srpna 2016, kdy se necelých devadesát dní před prezidentskými volbami stal šéfem kampaně republikánského kandidáta.

Bannon prý Trumpovi řekl, ať se o procenta nestará, klíčová byla podle něj jiná čísla. "Dvě třetiny Američanů, kteří si mysleli, že se jejich země ubírá špatným směrem. Stejně jako když v roce 2008 volili Baracka Obamu. Možná měli rádi Obamu osobně, ale nepřinesl změnu, kterou od něj čekali," řekl.

Průzkumy také ukázaly, že 75 procent Američanů věřilo, že jejich země je na sestupu. "Viděli jsme, že pracující a střední třída se s tím nechtějí smířit. Na rozdíl od elit v New Yorku nebo v Hollywoodu, kterým je to jedno," vzpomněl.

Byla to pracující třída, která byla podle Bannona připravena následovat lídra, který přivede Ameriku k někdejší velikosti. "A na to se celá kampaň zaměřila. Učiňme Ameriku znovu velkou," citoval Bannon slogan kampaně.

Poslední dotaz debaty, kterou uspořádal holding Czechoslovak Group, mířil na česko-americké vztahy: Je možné, že se prezident Miloš Zeman podívá do Bílého domu? "Trumpovi ještě zbývá šest a půl roku v úřadě. Ještě je spousta času," odpověděl Bannon. Tedy s jasným přesvědčením, že Trump bude v roce 2020 znovu zvolen.