EU chce, aby se z odpadu stala surovina

Takzvané oběhové hospodářství, jehož se nový balík reforem týká, má přinést redukci odpadu na minimum, a to prostřednictvím opětovného užití a recyklace materiálů. Podle EU to prospěje nejen životnímu prostředí, ale i pracovnímu trhu (recyklováním se vytvoří nová pracovní místa).

Podíl komunálního odpadu určeného k recyklaci by měl podle nové unijní legislativy v roce 2025 stoupnout z dnešních 44 procent na 55 procent. Do roku 2035 by mělo být také maximálně deset procent komunálního odpadu určeno k uložení na skládku.

Příliš mnoho odpadu končí v ČR na skládkách

Lidé v bohatších státech obecně produkují více odpadu. Nejvíce kilogramů odpadu na osobu (777 kg) vyprodukovalo podle poslední unijní statistiky z roku 2016 Dánsko, které ale téměř polovinu z něj recyklovalo nebo kompostovalo. Na dánských skládkách skončilo v roce 2016 jen jedno procento komunálního odpadu. Nejhůře na tom byla Malta, kde na skládkách skončilo 92 procent odpadu. Přes 80 procent končí na skládkách také v Řecku, Rumunsku či na Kypru. Prvenství v recyklaci a kompostování odpadu drželo v roce 2016 Německo, které takto zlikvidovalo 66 procent odpadu a na skládkách tam skončilo pouze jedno procento.

Česká republika se ve srovnání podle množství vyprodukovaného odpadu na osobu v roce 2016 umístila na třetím nejlepším místě (měla třetí nejmenší množství vyprodukovaného odpadu), ale asi polovina komunálního odpadu skončila na skládkách.

"Česká republika může tyto cíle dobře splnit, jsou nastaveny realisticky," domnívá se europoslanec Stanislav Polčák. Jako nejdůležitější vidí vytřiďování bioodpadu z komunálního odpadu. "Odpad je komodita, kterou může i obec dobře zpeněžit," uvedl Polčák. "Nyní se Evropa bude muset zaměřit na zpracování plastů," připomněl. Dodal, že to je v současnosti asi největší problém v otázce odpadů, a to poté, co Čína přestala loni plasty vykupovat.

Spalovny postupně vzaty na milost

Energetické využívání odpadu EU původně vůbec nepodporovala, odmítala například poskytovat dotace na výstavbu spaloven v ČR. Po nedávném rozhodnutí Číny zakázat importy odpadu z celého světa však svůj názor poněkud přehodnotila. Podniky zabývající se spalováním navíc argumentují, že spalování může hrát důležitou roli v získávání energie z odpadu, který již není recyklovatelný. Moderní technologie jsou podle nich schopny zabránit znečištění ovzduší ze spalování.

Tento názor zastává i Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Značně paradoxní jí proto připadá česká vyostřená diskuse o tom, zda skládky, či spalovny. Evropa má v tomto jasno, stačí se podívat na hierarchii nakládání s odpady. Jako konečné nakládání s odpady je uvedeno spalování odpadu neboli spoluspalování s limitovaným využitím energie, případně skládkování.

"U nás není žádné ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu), které by bylo prostou spalovnou jako jinde v Evropě," uvedla Jonášová v prezentaci na Dnech teplárenství a energetiky. "Jsme v kontaktu se ZEVO Malešice a vidíme, co za inovativní projekty realizují. Jak nakládají se škvárou, jak dotřiďují kovy a jaké to má skvělé výsledky. Zároveň jsou česká ZEVO napojena na centrální zásobování teplem, a nahrazují tak spalování uhlí. Brzy by tato zařízení mohla být téměř bezodpadová, protože i ze škváry je možné získávat barevné kovy." Tato technologie tak může podle ní pomoci vyřešit problém, co dělat se směsnými komunálními odpady, které se nedají dále vytřídit.

Foto: Shutterstock

Míra třídění se na obcích bude pravděpodobně dál meziročně zvedat a tyto odpady mají energetický potenciál. "Je zbytečné diskutovat, zda odpady poslat k energetickému využití, když nějakou energetickou hodnotu mají," řekla Jonášová.

Jonášová se také pozastavila nad tvrzením, které je u nás velmi často uváděno. A to že pokud se v ČR vystaví nadkapacity pro energetické využívání, zabrzdí se tím recyklace. "Již dnes máme tato zařízení dimenzována tak, aby splňovala evropské požadavky a kvóty. V roce 2030 bychom měli podle Evropy dosáhnout poměru 10 % skládkování, 25 % energetického využívání a zbytkem by měla být recyklace. Ovšem i oněch 25 % znamená, že je potřeba vystavět další sofistikovaná zařízení," je přesvědčena Jonášová.

Naopak odpůrci spaloven v čele s Českou asociací odpadového hospodářství argumentují, že kapacity pro energetické využití odpadu jsou u nás dostatečné a že pokud by se stavěly nové, nebude dost odpadu pro recyklaci a další materiálové využití. Místo spaloven navrhují budovat třídírny komunálního odpadu. Nelíbí se jim také plánované zvýšení poplatku za skládkování na čtyřnásobek. To by podle nich nahrálo právě spalovnové lobby v čele s ČEZ a EPH, které chtějí stavět nové spalovny.

Odpad jako obnovitelný zdroj?

Koalici zelených neziskových organizací a zástupců průmyslu v oblasti recyklování, chemického průmyslu, lesnictví a bioekonomiky je spalování také trnem v oku. V dopise vedoucím představitelům EU naléhají, aby spalování odpadu přestalo být bráno jako obnovitelná energie. Dopis je reakcí na nyní probíhající jednání o revizi směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Poslední návrh představený právě předsedajícím Bulharskem je podle koalice neziskových organizací a zástupců průmyslu "velmi špatný". Návrh totiž zrušil čtyři z pěti tzv. bezpečnostních opatření, která byla dříve přijata. Tato opatření měla zajistit, že by výroba elektřiny ze spalování odpadu byla v unijní hierarchii nakládání s odpady až na posledním místě jako nejméně žádoucí možnost nakládání s odpadem. Koalice žádá, aby dotace spalování odpadu byly postupně ukončeny.

Podle aktuálních dat evropského svazu CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. Tato čísla přitom nezahrnují zařízení spalující nebezpečné odpady.