Zatím je trh s ukládáním energie v Česku v začátcích, celkově jsou v zemi instalována zařízení s výkonem mezi pěti a sedmi megawatty. V následujících třech letech ale vzroste poptávka po domácích i komerčních systémech ukládání energie, je přesvědčen například Jaroslav Dorda, šéf portálu Solarnínovinky.cz. Do roku 2020 mohou být instalována zařízení s celkovým výkonem 90 až 100 megawattů a Česko by se mohlo stát jedním z předních trhů na východ od Německa.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo boom instalace bateriových systémů podpořit. Práce na novele energetického zákona, která by umožnila provozovatelům baterií poskytovat tzv. systémové služby pro společnost ČEPS a také prodávat elektřinu z baterií do distribuční sítě, se však prozatím zastavily. ČEPS nově tuto možnost povolil jen majitelům baterií funkčně propojených s provozováním turbogenerátorů o elektrickém výkonu nejméně deset megawattů. Tedy hlavně vlastníkům uhelných elektráren a tepláren. Baterie tudíž nebude možné využít třeba ke stabilizaci výkonu větrných elektráren ani se nebude vyplácet stavět je samostatně.
Podle webu Euro.cz je za výsledným rozhodnutím lobbování velkých energetických skupin ČEZ a EPH. Právě ty dlouhodobě nejvíc vydělávají na poskytování podpůrných a systémových služeb pro přenosovou soustavu ČEPS.
Proti navrženým pravidlům podalo námitku oborové sdružení Aku-bat CZ, které mimo jiné zastupuje i první dva investory do záložních bateriových systémů - energetické skupiny E.ON a Solar Global. Jenže Energetický regulační úřad potvrdil platnost návrhu společnosti ČEPS v původním znění.
"Navrhované změny nejsou v rozporu s právními předpisy ani nedochází k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu," uvedl regulátor na svém webu.
Chystá se změna energetického zákona?
"V tomto směru jsme zaspali. Legislativa nestačí vývoji energetiky. Já jsem po nástupu do funkce okamžitě zadal, aby se lidé na ministerstvu začali změnou energetického zákona zabývat. Ale příprava takové novely trvá vždy dlouho, vzpomeňte si, jak ostrá diskuse probíhala kolem poslední novely ve sněmovně a jak dlouho trvalo, než byla přijata. Například firma Solar Global, která postavila velké úložiště u Uherského Hradiště, počítala s čistě komerčním provozem pro obchod s elektřinou. Připojila se do soustavy, ale nemůže s proudem obchodovat. Nyní proto může po státu požadovat náhradu ušlého zisku," uvedl v rozhovoru pro Pro-Energy magazín ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner.
100 MW
Do roku 2020 mohou být instalována zařízení s celkovým výkonem 90 až 100 megawattů a Česko by se mohlo stát jedním z předních trhů na východ od Německa.
Největším současným zařízením s kapacitou 1,75 MWh na ukládání energie je nově obří baterie firmy E.ON v Mydlovarech. Z možností využití baterií se firma podle generálního ředitele Martina Záklasníka chystá hlavně na kompenzaci odchylek při obchodování s elektřinou a stabilizaci sítí. Jednou z prvních funkcionalit, které chce E. ON testovat, bude využití jednotky pro omezení přetoků jalové energie do nadřazených soustav.
"Na vyrovnávání odchylek mezi nasmlouvaným odběrem a dodávkou elektřiny vynakládáme ročně stovky milionů korun," říká Záklasník. "V síti evidujeme během roku stovky hodin, kdy dochází k odchylce v řádech desítek až stovek MW. Pokud je odchylka avizovaná, lze její velikost zmenšit pomocí bateriového úložiště."
Budoucnost baterií E. ON vidí také v možnosti poskytování podpůrných služeb pro přenosovou soustavu. K těmto aplikacím je však zcela nutné přizpůsobit legislativu.
Chybí definice
Slova ministra Hünera o tom, že legislativa pokulhává za vývojem energetiky, potvrzuje i Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie Aku-bat CZ.
"Ačkoliv bateriové systémy mají velké možnosti komerčního využití, tak si na to musí ještě počkat. Předběhly totiž legislativu. Tato totiž zatím pojem akumulace v podstatě nezná. Z hlediska energetické legislativy baterie není ani elektrárna, ani síťové zařízení, ani spotřebitel energie, baterii zatím energetický zákon neumí zařadit. Kvůli chybějící legislativě si s ní neví rady ani regulační úřad a nemůže na takový systém vydat licenci," vysvětlil Fousek magazínu Pro-Energy.
Dodal, že je třeba odstranit legislativní překážky, jako je například platný limit na velikost zdroje pro poskytování podpůrných služeb. "Rádi bychom baterie postavili legislativně na úroveň přečerpávacích vodních elektráren. V současné době se provozovatelé těchto zařízení ocitají v jistém právním vakuu a jsou nuceni hledat jiné zákonné cesty, jak tato zařízení provozovat do doby, než bude přijata novela energetického zákona, která by akumulaci elektřiny definovala jako novou kategorii podnikání v energetice," vysvětlil Fousek.
Současný stav není podle Fouska dlouhodobě udržitelný. Už proto, že těchto systémů opravdu přibývá. V roce 2018 by se mělo uvést do provozu mnoho dalších BESS (Battery & Energy Storage System) a jejich instalovaný výkon by mohl dosáhnout desítek MW. Tyto instalace se navíc podporují z dotačních programů řízených ministerstvem průmyslu a obchodu. Evropská legislativa nám v budoucnosti nedává šance, aby někdo mohl volnému rozvoji akumulace úspěšně bránit, a konvergence národních energetických předpisů s ní musí být v souladu.
O vydělávání peněz se tedy zatím u bateriových systémů nedá moc mluvit. Nepočítá s tím v tuto chvíli ani E.ON. Instalaci v Mydlovarech chce tedy hlavně vyzkoušet. Možná bude také důležité ukázat ji dalším, budoucím zákazníkům. Jak k tomu řekl Eduard Palíšek, generální ředitel Siemensu: "Důležitost právě zahajovaného projektu v Mydlovarech je mj. v tom, že podniky potřebují mít možnost seznámit se s takovýmito projekty, aby viděly, jak to funguje reálně, jak se to měří apod. Z tohoto hlediska jde o projekt pionýrský."
