Přednostní právo k těžbě má mít stát

Babiš tehdy tvrdě kritizoval ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka z ČSSD za to, že s australskou firmou EMH, která vlastní český Geomet, podepsal memorandum o těžbě lithia v severních Čechách. Debata o tom, zda má mít zahraniční firma možnost těžit vzácné kovy na území České republiky a dále je využívat, se stala jedním z hlavních témat před loňskými parlamentními volbami. Nynější ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner letos v březnu memorandum vypověděl.

"Současný stav je takový, že může přijít jakákoli zahraniční nebo česká firma a říci, že má zájem provést průzkum těžby nerostů. Pokud splní zákonem stanovené podmínky, pak toto právo průzkumu získá a s tím i automaticky přednostní právo těžby," vysvětlil ministr Hüner s tím, že to se má změnit.

Diamo bude podle Hünera ze zákona jediná organizace, která bude o průzkum žádat a také za něj společně s Českou geologickou službou odpovídat. "Tím se zabezpečí, že tato firma bude mít přednostní právo těžby na ložisku," doplnil Hüner. Diamo podle něj může v případě potřeby zadat práci i jiným specializovaným firmám, ale to na věci nic nemění.

Lepidolitová slída, zdroj lithia

Foto: Shutterstock

Vláda by měla úpravu projednat už brzy. "Nová surovinová politika je v současné době připravena na ministerstvu průmyslu a obchodu k předložení k projednání vládě. K tomu by mělo dojít do jednoho měsíce. Následovat bude posouzení nové surovinové politiky na ministerstvu životního prostředí. Poté vstoupí v platnost," řekl šéf Diama Tomáš Rychtařík.

Budou zvýšeny poplatky za dobývání nerostu?

Zároveň se změnou pravidel průzkumu nalezišť cenných hornin a přednostních práv k jejich těžbě chce stát zvýšit i poplatky za těžbu nerostných surovin. Umožnit by to měla novela horního zákona, kterou rovněž připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Novela by mimo jiné zrušila pětileté moratorium, během kterého nemají těžařům vzrůst poplatky za dobývání nerostných surovin. Stát však chce sazby zvýšit.

Ekologové souhlasí, považují poplatky za nízké. V případě těžby lithia by podle nich Česko získalo jen zlomek jeho hodnoty. "Ročně ztrácí miliardy korun, které jdou formou dividend vlastníkům těžebních firem," řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Těžaři jsou pochopitelně proti. Stát by podle nich porušil slib, který dal. Hospodářská komora se pak obává dopadů na celou ekonomiku - růstu cen energií a snížení konkurenceschopnosti. "Přáli bychom si, aby moratorium bylo zachováno," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Shodu má komora s odboráři, ani jim se návrh ministerstva nelíbí.

Spor o těžbu lithia se přiostřuje

Spor o to, kdo bude nakonec u Cínovce v Krušných horách těžit lithium, se současně přiostřuje. Poté co ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner vypověděl memorandum s australskou společností EMH, vyjádřil naději na těžbu šéf firmy Diamo Rychtařík. Jenomže držitelem těžebních licencí je společnost Geomet, kterou australská EMH vlastní.

"Diamo předpokládá, že v případě prokázání technické reálnosti, ekologické přípustnosti a ekonomické výhodnosti těžby a úpravy lithia bude tyto činnosti realizovat stát," sdělil Právu Rychtařík, čímž popudil Geomet. "Společnost Geomet již vložila více než desetileté úsilí do průzkumu ložiska Cínovec a směřuje k završení přípravných prací a získání příslušných povolení v souladu s českým právním řádem. Po získání nutných povolení k těžbě a zpracování rud bude česká společnost Geomet jako jediná oprávněna k exploataci ložiska v rámci podmínek finálního povolení," odpověděl ostře šéf Geometu Richard Pavlík.

Geomet je držitelem čtyř průzkumných licencí a dvou předběžných souhlasů ke stanovení dobývacího prostoru, takže má přednostní právo na případnou těžbu. Společnost teď podle Pavlíka kvůli získání povolení finišuje s technickou dokumentací i s podklady pro studii o dopadech na životní prostředí a podklady pro územní a stavební řízení.

Diamo následně uvedlo, že "zvýšená ingerence (účast) státu by v současné době mohla být založena výhradně na dohodě se společností EMH - Geomet". Stát by prý k těžbě přistoupil, pouze kdyby studie prokázaly proveditelnost a ekonomickou rentabilitu.

"Průzkumná území jsou povolena do roku 2019, 2020, 2021 a 2022. Pokud společnost EMH - Geomet nevyužije časový prostor, který má k dispozici k provedení ložiskového průzkumu a který bude mít pro zahájení otvírky ložiska a dobývání, domníváme se, že práva k osvojování ložiska Cínovec mohou přejít na stát," vysvětlila mluvčí Diama Gabriela Úřadníková.

Australané prý našli efektivní způsob těžby lithia

Mezitím společnost European Metal Holdings (EMH), jež prozkoumává cínovecká ložiska lithia, hlásí pokrok ve způsobu získávání suroviny. V laboratorních podmínkách se firmě údajně daří z české rudy získávat 94 až 95 procent lithia.

Australané si chválí zejména inovovaný postup za využití takzvané vápencové metody. Její používání má v konečném důsledku vycházet levněji, uvedl server E15.cz. "Pracujeme na optimalizaci všech aspektů cínoveckého projektu," dodal podle serveru MiningWeekly generální ředitel EMH Keith Coughlan.

Milena Šandová, ředitelka Těžařské unie, přitom již dříve varovala, že stále není jisté, jestli těžba vůbec bude ekonomická. Uvedla, že neexistuje ověřený a rentabilní způsob, jak lithium z horniny na Cínovci dostat.

Galaxy Mining, zařízení na těžbu a zpracování lithia v Ravensthorpe na západě Austrálie

Foto: Shutterstock

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V ČR jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor EMH by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy. Vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby Jaromír Starý loni v říjnu řekl, že v Česku je celkem evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia.

V současnosti se v souvislosti s těžbou hovoří především o dvou společnostech. První je Geomet, za kterým stojí australský holding European Metals Holding, druhou Cínovecká deponie, která je propojená s investiční společností RSJ a miliardářem Karlem Janečkem. Zatímco Geomet v současnosti provádí průzkumné vrty a má zájem o hlubinnou těžbu, Cínovecká deponie chce získat lithnou slídu z odkaliště, které se nachází na kraji obce. Vlastní ale i další menší ložisko ve Slavkovském lese. Cínovecká deponie firmy SVJ Karla Janečka na odkališti už má povolení k těžbě. Firma Geomet, kterou vlastní australský European Metals Holdings (EMH), už do geologických prací investovala zhruba 350 milionů korun. Vstupní náklady na otvírku dolu mohou být podle EMH deset miliard korun.