VŠE o... obchodní válce s USA

Ačkoliv česká vláda zařadila ve své exportní strategii na léta 2012−20 Spojené státy americké mezi "prio­ritní země", objem vzájemné obchodní výměny s tímto hospodářským gigantem se od té doby nijak výrazně nezměnil a zůstává i nadále zanedbatelný. Možná i proto bylo vyhlášení obchodní války mezi USA a Evropskou unií v Česku přijato vcelku vlažně. K čemu v posledních dnech vlastně došlo?

Začátkem března 2018 rozhodla vláda USA o zvýšení cel na vybrané výrobky z oceli a hliníku s dodatečnou sazbou 25, respektive 10 procent a s platností na dobu neurčitou. Zemí EU se po odkladu začala týkat od začátku června. Ze strany USA jde o ochranné opatření, které bylo jedním z leitmotivů Trumpovy volební kampaně a má za cíl omezit dovoz vybraných výrobků za účelem ochrany domácích výrobních odvětví před zahraniční konkurencí a zvýšení jejich prosperity.

Zavedení zmíněných opatření narušuje vyváženost koncesí a závazků členských států vyplývajících z principů Světové obchodní organizace a dává jim možnost přijetí recipročních opatření, pokud by se vzájemně uspokojivé řešení nepodařilo nalézt.

Ochranná opatření přijatá Spojenými státy mohou mít nepříznivé hospodářské dopady na řadu výrobních odvětví v EU, neboť výrazně omezí vývoz některých výrobků z oceli a hliníku, kterých bylo v roce 2017 vyvezeno z Evropské unie do USA za 6,41 miliardy eur (za 5,30 miliardy eur oceli a 1,11 miliardy hliníku). Evropská unie se proto rozhodla na toto opatření reagovat přijetím rovnocenných recipročních opatření, která jí dohoda WTO dává. Přijatá opatření by se měla uplatňovat na dovoz výrobků pocházejících z USA, na jejichž dodávkách není EU výrazně závislá, nemohou mít nepříznivý dopad na unijní trh a zejména nemohou poškodit konečné spotřebitele.

Unijní opatření, které vstoupilo v platnost 17. května, má mít prozatím formu dodatečného valorického cla ve výši 25 procent a týká se asi 182 položek − například kukuřice, rýže, tabáku, whisky, ale i motocyklů či motorových člunů. Přijatá opatření mají být aplikována s účinností od 20. června 2018, přičemž uvedené sazby mohou být v budoucnu navýšeny až na 35, respektive 50 procent. Pokud budou v budoucnu ze strany Spojených států ochranná cla zrušena, bude bezodkladně zastavena i "protiakce" ze strany EU.

Při prvním pohledu na přijatá opatření by se zdálo, že se českých výrobců ani spotřebitelů nemohou výrazněji dotknout. Týkají se však některých evropských výrobců i výrobních odvětví, což jejich prosperitě jistě neprospěje. Vzhledem k vysokému stupni provázanosti české a evropské ekonomiky se proto v krátké době mohou promítnout i do tuzemska. Hrozí také nebezpečí, že se obchodní válka může dále prohlubovat a postupně zasáhnout i další odvětví.