Jak vnímáte rozvoj elektromobility v České republice?

Pro uživatele je důležitý související servis

Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie, ČEZ

Věříme, že dřív nebo později bude Česko následovat trendy, které zřetelně vidíme na západ od našich hranic. I u nás vše směřuje k nastartování trhu a výsledkem by měl být nárůst počtu elektrických vozidel v řádech tisíců. Z našich analýz vyplývá, že trh zač­ne být ekonomicky zajímavý v momentu, kdy se v ulicích budou pohybovat desetitisíce vozidel. K tomu by mohlo dojít mezi roky 2020−2025. Obecně platí, že elektromobilita je dlouhodobější téma a ani snížení cen vozů nebude znamenat tak dynamický rozvoj odvětví, jakého jsme byli svědky například u mobilních telefonů. Pomoci může třeba i snaha urychlit obnovu vozového parku, který je u nás nadprůměrně zastaralý a který může pomocí různých podpůrných opatření podpořit právě i příchod alternativních pohonů včetně elektromobility.

Nástup elektromobility ale vyžaduje, aby pro ni byla vytvořena nezbytná infrastruktura, na kterou se i nadále chceme soustředit. Právě vykračujeme k výstavbě druhé stovky veřejných dobíjecích stanic, mimo jiné i s podporou evropských fondů, která je směřována na budování stanic podél hlavních silničních tahů. Páteřní síť, která by měla pokrývat právě tyto hlavní tahy, bude jedním z hlavních stimulů pro rozvoj elektro­mobility u nás. Zcela jistě poroste poptávka primárně po rychlodobíjení. Z pohledu zákazníka bude klíčová časová úspora, kdy veřejné dobíjení nabídne dobití za takový čas, který bude v podmínkách domácností nedosažitelný.

Elektromobilita se ovšem bude posouvat nepřetržitě dál a k dobíjení vozidel bude ve stále větších objemech docházet v domácnostech a ve firmách. To může vyvolat poměrně velkou poptávku po specifických řešeních v oblasti dobíjení neveřejného typu, což je z pohledu energetiky další příležitostí, kterou lze samozřejmě kombinovat i s dodávkou elektřiny. Od toho se pak mohou odvíjet další úvahy a aktivity − například to, jak síť veřejných stanic zpřístupnit uživatelům, případně jaké doplňkové služby nabídnout. Tady budeme jistě svědky potkávání trendů, které nejsou typické jen pro energetiku, ale pro celý průmysl − dostáváme se od prosté dodávky komodit k nabídce služeb nebo složitějších produktů. V oblasti elektromobility je to nejen o prostém pořízení auta, ale jde například o související servis, od financování přes pojištění až po doplňkové služby, jako je právě zajištění dobíjení jak doma nebo ve firmě, tak i na veřejnosti. Zákazníci od nás budou očekávat komplexní řešení jejich potřeb.

Česko se snaží smazat náskok Západu

Ivo Hykyš, head of e-charging a e-mobility, Siemens ČR

Elektromobilita se rozvíjí jak ve světě, tak v Česku. Ovšem je třeba dodat, že různým tempem. Oproti ostatním západním státům nejsme průkopníky. Rozdělme si ale elektromobilitu do dvou hlavních částí: na nabíjecí infrastrukturu a auta jako taková.

V okolních zemích, kde byla zavedena dotace spojená jak s budováním nabíjecí infrastruktury, tak pořízením elektrického auta, je elektromobilita samozřejmě rozvinutější. I to se však liší stát od státu.

Například v Norsku je díky velkým subvencím elektromobilita zcela dominantním pohonem. Bohužel však tamní nabíjecí infrastruktura nebyla budována v souladu s rychle rostoucím počtem těchto vozů, a proto již nyní nestačí. Naopak v Německu, kde je počet nabíjecích míst a elektrovozů vysoký, jde kvůli poměru k tamnímu automobilovému trhu stále o jednotky procent.

Proč toto srovnání se západním světem? Z důvodu vytvoření představy o tom, jaký je rozvoj elektromobility v Česku. Bohužel, dotace na pořízení elektromobilů přicházejí až nyní, stejně jako dotace na výstavbu nabíjecích stanic. Česko se ale snaží tuto pomyslnou ztrátu dohnat. Akční plán čisté mobility je na stole a vše se následně uděje ve velmi krátkém čase − řekněme do dvou tří let. Na trhu se během posledních pár měsíců objevilo mnoho firem vyrábějících nabíjecí wallboxy pro střídavý proud. Ruku v ruce s tím ohlašuje jeden výrobce automobilů za druhým, že do svého výrobního programu zařazuje elektromobily.

A co na to česká veřejnost? Podle meziročního růstu prodeje elektromobilů, objednávek a zájemců, kteří o těchto vozech uvažují či si je již objednali, je vidět, že tento segment narůstá o dvouciferné hodnoty. Vždyť už teď jsme svědky toho, že se již objevují velké společnosti, banky a instituce, které zařazují elektromobily do svých flotil. Hlavní město uvažuje o sdílení elektroaut nebo o elektrobusu jako způsobu dopravy mezi hlavním nádražím a letištěm a další města následují.

Elektromobilita v Česku je momentálně na velkém vzestupu a velmi zajímavé bude, jak zapadne do celkového energetického mixu naší republiky, protože pohánět elektromobily elektřinou z uhelných elektráren opravdu nemá smysl.

Vývoj závisí na spolehlivé síti nabíjecích stanic

Miroslav Kuželka, e-mobility product and marketing director, ABB

Počet zaregistrovaných elektrických vozidel v České republice v loňském roce významně stoupl a roste i tržní podíl elektrických vozidel na celém automobilovém trhu. Doposud byl růst jen pomalý, dá se ale očekávat vyšší tempo i díky tomu, že Škoda a další výrobci v následujících letech uvedou mnoho zajímavých modelů aut. Zásadním faktorem budoucího vývoje v této oblasti je a bude nepochybně výstavba spolehlivé sítě rychlonabíjecích stanic.

Ty v České republice v současné době staví nejenom ČEZ a E.ON, ale například i maloobchodní řetězec Lidl. To posune milník elektromobility v ČR. Všichni jmenovaní svým aktivním vstupem do elektromobilního byznysu významně ovlivní rozvoj čisté mobility u nás.

Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se tak v Česku rychle rozrůstá. Navíc naše firma aktuálně představila rychlonabíječku s příkonem 350 kW. Dobití elektromobilu na 200 km jízdy zvládne za osm minut, což je v současnosti nejrychlejší možnost dobití na světě.

Česko může v budoucnosti pokrýt až na osm stovek rychlonabíjecích stanic na elektromobily. Přesnou dynamiku rozvoje e-mobility dnes sice nikdo neumí určit, rozrůstání její infrastruktury však bude záviset také na rychlosti získávání stavebních povolení pro jednotlivé nabíjecí lokality a plánování páteřní sítě, zmiňovaných 800 napájecích stanic pro elektromobily v České republice je však reálné číslo a může postupně dále narůstat.

V Evropě se odhaduje v roce 2018 celkový počet asi na deset tisíc stanic, s dalším strmým nástupem se počítá kolem roku 2020.

Do center měst ale patří spíše elektrobusy. Osobní elektromobilita řeší ekologii, ale neřeší problém velkého počtu vozidel ve městech. To je důvod, proč vidím vyšší společenský přínos právě v oblasti kvalitní bezemisní MHD, tedy v městských elektrobusech.

Z podstaty věci je elektro hromadná doprava zásadní a zároveň kritická infrastruktura, která s sebou nese jistý společenský závazek.

Budoucnost má jméno elektro­mobilita

Martin Řezáč, ředitel úseku strategie, ČEZ ESCO

Elektromobilita je dnes na cestě k vítězství mezi alternativními pohony, což dokládá nahlédnutí do výrobních plánů většiny zavedených světových automobilek. Tato disciplína přitom už nyní zdaleka není jen o dopravních prostředcích. Její záběr se stále rozšiřuje a dnes se týká spíše celkového energetického konceptu − ať už jednotlivců, měst, obcí či firem všech kategorií.

Elektromobilitou jako logickým trhem z pohledu energetické společnosti se ČEZ zabývá od roku 2009. Primární aktivitou bylo od samého začátku budování a provoz veřejných dobíjecích stanic. Dnes už to zdaleka není jediný výstup. Za posledních pět let, během nichž se na českých silnicích začalo prohánět zhruba 1500 elektromobilů s českou SPZ, realizoval ČEZ celou řadu pilotních projektů a obchodních případů napříč všemi segmenty: od veřejné správy až po soukromou klientelu. Podobným směrem se posouvá celý trh.

Předpokládáme proto, že rozšiřování zájmu o elektromobilitu půjde velmi rychle dopředu, a to především díky vývoji a podpoře v soukromém i veřejném sektoru. Ještě více se rozšíří nabídka automobilek, zvýší se dojezd elektrických aut, dobíjení bude probíhat rychleji a stát v rámci dotačních programů silněji podpoří nákup elektromobilů. Zejména větší města pak postupně elektromobily zvýhodní, například tím, že jim umožní parkovat zdarma na jinak zpoplatněných místech.

ČEZ jako největší hráč na trhu rozhodně neotálí a jeho nabídka už nyní zahrnuje elektromobily všech dostupných kategorií i elektrobusu, a to včetně zajištění jejich financování úvěrem nebo formou operativního leasingu. Samozřejmostí je široká nabídka dobíjecích stanic do garáží (wallboxů) nebo na privátní venkovní parkoviště (stojany) ve variantách standardních dobíječek (AC) i rychlodobíječek (DC), stejně jako dodávka elektřiny přes veřejnou dobíjecí infrastrukturu nebo poradenství od dotačního přes energetické až po pomoc s optimálním začleněním elektromobilů do stávající flotily společnosti. Nechybí ani řešení pro vlastní obnovitelný zdroj energie s akumulací, který zvýší výhodnost celého řešení.

Věříme, že i my díky zmíněné paletě služeb pomůžeme svým dílem pozvednout elektromobilitu na úroveň trendy záležitosti. Elektromobily se i v České republice brzy objeví například v nabídce takzvaného car sharingu nebo car rentingu. Daleko není ani doba, kdy se kompletně elektromobilní flotilou budou prezentovat značky taxislužby. Budoucnost má jméno elektromobilita a začíná právě dnes!

Nyní zažíváme klid před bouří

Petr Caisl, senior business analyst, Unicorn

Osobně bych nazval aktuální stav klidem před bouří. Řeší se základní problémy. Když se na situaci podívám z pohledu softwarového inženýra, na trhu existuje řada malých řešení, která podporují zejména zpřístupnění stávající nabíjecí infrastruktury a vyúčtování vlastníkům elektrovozidel za nabíjení. 

Poskytovatelé elektromobility, jednotlivci i firmy řeší výzvy, které jsou poměrně přímočaré. Je to výběr vhodného typu stanic a elektrovozidel do své flotily, připojení stanic do centrálního systému, nastavení základních firemních procesů, distribuce RFID čipů nebo otázka jak to udělat, aby na parkovacím místě s nabíječkou permanentně nestál kolega s "dieselem". Je skvělé, že tyto problémy se řeší teď, aby do budoucnosti neblokovaly další rozvoj, až bude elektrovozidel řádově více.

Teď ale k té bouři. Díky projektu, kdy jsme zaváděli systém Lancelot EVCS coby centrální systém pro elektromobilitu do prostředí progresivně smýšlející společnosti ŠKO-Energo, jsem měl letos šanci zabývat se i budoucími výzvami. A rovnou mohu říct, že budou mnohem komplexnější a náročnější než výzvy stávající. 

Z technického pohledu se jedná například o nastavení limitů pro ochranu silnoproudé infrastruktury nebo třeba chytré nabíjení, které umožní snižovat a zvyšovat výkon dodávaný do auta tak, aby firma hlídala svou odchylku a zároveň mohla poskytovat placené podpůrné služby pro provozovatele přenosové soustavy a přitom stále respektovala potřebu zákazníka nabít si auto. Pro průmyslový podnik je pak velkou výhodou zapojení elektrovozů do vyrovnávání vlastní souhrnné odchylky, za kterou se jinak draze platí.

Z obchodního pohledu jsme řešili napojení na nadnárodního agregátora, který jednoduše umožní zpřístupnění stanic pro zákazníky z jiných měst a zemí, nebo třeba řízení a dynamické ocenění nabíjení s ohledem na cenu silové energie. 

Z výše uvedených výzev je jasně patrné, že v aktuální situaci nikdo nepotřebuje komplexní IT řešení − jednotky stanic jsou ovladatelné samostatně a odchylku není možné s pár auty citelně ovlivnit. Já se dívám do budoucnosti: aby elektromobilita mohla dobře fungovat, bude potřeba kvalitní software, který bude celou novou disciplínu spravovat, řídit a zajistí firmám její spolehlivý provoz. Zároveň by mohla být i ekonomicky smysluplná díky poskytování infrastruktury veřejnosti v době, kdy ji sama nepotřebuje, nebo poskytování již zmíněných podpůrných služeb.

Bez veřejné podpory to nepůjde

Marek Krejza, chairman of the board, Fita Energy Solutions

Přestože je elektromobilitě celosvětově věnována značná pozornost, je tento trh stále ještě v plenkách. Zjednodušeně řečeno, tento proces je z větší části stále ještě o tom, co bude, než o tom, co již je. Přestože se s elektrovozy i na českých silnicích setkáváme již poměrně často a zdaleka nepředstavují tak exotickou záležitost jako před několika lety, stále tvoří naprostý zlomek vozového parku.

Důvodů pro tento stav je celá řada. Kromě obligátní vysoké ceny a omezeného dojezdu patří mezi výrazné limity i málo rozvinutá veřejná dobíjecí infrastruktura. A tím myslím opravdu dostupná běžnému řidiči, nebavím se zde tedy o dobíjecích stanicích za plotem areálů soukromých firem nebo univerzit.

Není žádných pochyb o tom, že snaha evropských automobilek o rozšiřování nabídky těchto vozů je značně motivována legislativou EU. Je patrný tlak unie na využívání alternativních paliv v podobě přísného limitu emisí CO₂. Bez masového rozvoje elektromobilů v podstatě nelze tyto limity splnit. Přísné jsou i sankce za jejich neplnění, které mohou u velkých hráčů snadno dosáhnout astronomických částek.

Absence veřejné dobíjecí infrastruktury je vnímána jako jedna z vážných brzd rozvoje elektromobility. Je jasné, že v počátcích tohoto procesu se výstavba a provoz veřejných dobíjecích stanic příliš nevyplácí. Je tedy logické, že bývá předmětem různých programů veřejné podpory, protože jinak nelze očekávat, že by se na její budování zaměřovali soukromí investoři.

Aby se tato výstavba skutečně zrychlila a dokázala flexibilně reagovat na masivní rozvoj elektromobility, je potřeba také co nejefektivnější zajištění dostatečného elektrického příkonu v jednotlivých koncových bodech připojení. Což ovšem není možné bez úzké spolupráce s provozovateli distribučních soustav.

V budoucnu bude síť dobíjecích stanic zřejmě kombinací jak rychlodobíjení na místech, která budou plnit podobnou funkci jako dnes čerpací stanice klasických pohonných hmot, tak i pomalejších stanic, které budou instalovány na místech, kde se lidé zpravidla zdržují delší dobu, jako jsou obchodní centra a parkovací domy. Zejména v případě rychlodobíjecích stanic může být omezená kapacita distribuční sítě tím slabým místem.