Zachránit korkové špunty před náhražkami mu pomohly inovace

António Amorim představuje už čtvrtou generaci v nejstarší rodinné firmě v Portugalsku. Vedení největšího výrobce korku na světě Corticeira Amorim převzal v roce 2001, tedy zrovna v době, kdy byly korkové špunty vytlačovány z trhu alternativami z umělé hmoty. Díky výzkumu a inovacím se Amorimovi podařilo tuto krizi překonat a se svou společností znovu obsadit pozici světového lídra.

Společnost Corticeira Amorim založil v roce 1870 Amorimův pradědeček. Tehdy podnik dodával korkové zátky na lokální trh s portským vínem. Druhá generace na počátku 20. století rozšířila byznys do Brazílie, kde vybudovala továrny na zpracování korku v São Paulu a Riu de Janeiru. Po úspěchu v Jižní Americe začala firma své výrobky exportovat také do řady evropských zemí.

Čím méně členů rodiny, tím lépe

"Skutečný boom ale přišel až s třetí generací, která od 60. do 80. let výrazně rozšířila výrobní kapacity v Portugalsku a založila distribuční společnosti na nejdůležitějších trzích s vínem," vypráví Amorim.

Receptem na úspěšné nástupnictví v rodinné firmě je podle něj vyplácení části rodinných příslušníků. "Při předání společnosti z druhé na třetí generaci do toho bylo zapojeno 17 bratrů, sester, bratranců a sestřenic. Proto jsme zjednodušili akcionářskou strukturu a dnes máme jen dva akcionáře," popisuje António Amorim, který vedení firmy převzal po svém strýci a svého času nejbohatším Portugalci Americu Amorimovi.

S příchodem Antónia začala firma investovat miliony dolarů do výzkumu a vývoje. "To bylo naprosto klíčové pro přežití našeho byznysu. Bez inovací bychom nedokázali čelit konkurenci v podobě umělohmotných špuntů," říká portugalský podnikatel.

Společnost si najala vědce, kteří měli vyřešit problémy, jako bylo drolení či praskání korku nebo přenesení jeho pachuti na víno. Jejich úkolem bylo také přijít s novými typy korku a nápady, s jakými dalšími materiály by se dal kombinovat.

Kvalitou dohání korek jen sklo

Spolu s tím začala společnost zavádět nové technologie, které pomáhají vylepšit kvalitu výsledného produktu. V souvislosti s tím firma nyní spouští pilotní "továrnu budoucnosti", která je vybavena nejmodernějšími přístroji.

"Začali jsme také vést diskuse s vinaři, someliéry a prodejci o kvalitě vína v souvislosti s použitými uzávěry. Dělali jsme různé srovnávací ochutnávky a testy životnosti různých zátek. To vše proto, abychom ukázali, že korek je skutečně jedinečný materiál," líčí Amorim.

Vína pod korkovými špunty podle něj mnohem lépe vyzrávají, neoxidují a nevysychají. Zároveň jsou korkové špunty oblíbené u zákazníků, kteří je berou jako známku kvality. Díky tomu mohou vinaři taková vína prodávat za vyšší ceny. A v neposlední řadě jde o nejekologičtější variantu uzávěru.

"Podobných kvalit dosahují jen skleněné zátky, které jsou shodou okolností českým vynálezem. Nicméně kvůli vysokým cenám nejsou zatím příliš rozšířené," podotýká Amorim.

Vyhráli jsme bitvu, ne válku

Jeho tažení za záchranu korku mělo úspěch. Počet umělohmotných zátek na světovém trhu se snížil z čtyř miliard na dvě. I přesto ale portugalský podnikatel nehodlá usnout na vavřínech. "Vyhráli jsme jednu bitvu, ne válku. Konkurenční materiály pro nás pořád představují výzvu, i když postupně získáváme navrch," říká.

Podle něj se ve světě ročně vyprodukuje asi 19 miliard lahví vína. Z toho umělé uzávěry tvoří již zmíněné dvě miliardy, kovové zátky pět miliard a zbylých 12 miliard korkové špunty. "My vyrábíme ročně 5,4 miliardy zátek. Pokud si tedy koupíte lahev s korkovým uzávěrem, máte téměř padesátiprocentní šanci, že bude od nás," uvádí Amorim.

Pod jeho vedením firma rozšířila sortiment také na další produkty z korku. Vedle 25 milionů špuntů, které jeho továrny každý den vyrobí, tak produkuje i podlahy nebo komponenty pro automobilový či vesmírný průmysl.