António Amorim představuje už čtvrtou generaci v nejstarší rodinné firmě v Portugalsku. Vedení největšího výrobce korku na světě Corticeira Amorim převzal v roce 2001, tedy zrovna v době, kdy byly korkové špunty vytlačovány z trhu alternativami z umělé hmoty. Díky výzkumu a inovacím se Amorimovi podařilo tuto krizi překonat a se svou společností znovu obsadit pozici světového lídra.

Společnost Corticeira Amorim založil v roce 1870 Amorimův pradědeček. Tehdy podnik dodával korkové zátky na lokální trh s portským vínem. Druhá generace na počátku 20. století rozšířila byznys do Brazílie, kde vybudovala továrny na zpracování korku v São Paulu a Riu de Janeiru. Po úspěchu v Jižní Americe začala firma své výrobky exportovat také do řady evropských zemí.

Čím méně členů rodiny, tím lépe

"Skutečný boom ale přišel až s třetí generací, která od 60. do 80. let výrazně rozšířila výrobní kapacity v Portugalsku a založila distribuční společnosti na nejdůležitějších trzích s vínem," vypráví Amorim.

António Amorim

Generální ředitel společnosti Corticeira Amorim. Vedení největšího výrobce korku na světě převzal v roce 2001 po svém strýci. Portugalský podnikatel představuje už čtvrtou generaci ve firmě, která je nejstarším rodinným podnikem v zemi. V letošním roce získal titul portugalského EY Podnikatele roku.

Receptem na úspěšné nástupnictví v rodinné firmě je podle něj vyplácení části rodinných příslušníků. "Při předání společnosti z druhé na třetí generaci do toho bylo zapojeno 17 bratrů, sester, bratranců a sestřenic. Proto jsme zjednodušili akcionářskou strukturu a dnes máme jen dva akcionáře," popisuje António Amorim, který vedení firmy převzal po svém strýci a svého času nejbohatším Portugalci Americu Amorimovi.

S příchodem Antónia začala firma investovat miliony dolarů do výzkumu a vývoje. "To bylo naprosto klíčové pro přežití našeho byznysu. Bez inovací bychom nedokázali čelit konkurenci v podobě umělohmotných špuntů," říká portugalský podnikatel.

Společnost si najala vědce, kteří měli vyřešit problémy, jako bylo drolení či praskání korku nebo přenesení jeho pachuti na víno. Jejich úkolem bylo také přijít s novými typy korku a nápady, s jakými dalšími materiály by se dal kombinovat.

Kvalitou dohání korek jen sklo

Spolu s tím začala společnost zavádět nové technologie, které pomáhají vylepšit kvalitu výsledného produktu. V souvislosti s tím firma nyní spouští pilotní "továrnu budoucnosti", která je vybavena nejmodernějšími přístroji.

"Začali jsme také vést diskuse s vinaři, someliéry a prodejci o kvalitě vína v souvislosti s použitými uzávěry. Dělali jsme různé srovnávací ochutnávky a testy životnosti různých zátek. To vše proto, abychom ukázali, že korek je skutečně jedinečný materiál," líčí Amorim.

Vína pod korkovými špunty podle něj mnohem lépe vyzrávají, neoxidují a nevysychají. Zároveň jsou korkové špunty oblíbené u zákazníků, kteří je berou jako známku kvality. Díky tomu mohou vinaři taková vína prodávat za vyšší ceny. A v neposlední řadě jde o nejekologičtější variantu uzávěru.

"Podobných kvalit dosahují jen skleněné zátky, které jsou shodou okolností českým vynálezem. Nicméně kvůli vysokým cenám nejsou zatím příliš rozšířené," podotýká Amorim.

Vyhráli jsme bitvu, ne válku

Jeho tažení za záchranu korku mělo úspěch. Počet umělohmotných zátek na světovém trhu se snížil z čtyř miliard na dvě. I přesto ale portugalský podnikatel nehodlá usnout na vavřínech. "Vyhráli jsme jednu bitvu, ne válku. Konkurenční materiály pro nás pořád představují výzvu, i když postupně získáváme navrch," říká.

Podle něj se ve světě ročně vyprodukuje asi 19 miliard lahví vína. Z toho umělé uzávěry tvoří již zmíněné dvě miliardy, kovové zátky pět miliard a zbylých 12 miliard korkové špunty. "My vyrábíme ročně 5,4 miliardy zátek. Pokud si tedy koupíte lahev s korkovým uzávěrem, máte téměř padesátiprocentní šanci, že bude od nás," uvádí Amorim.

Pod jeho vedením firma rozšířila sortiment také na další produkty z korku. Vedle 25 milionů špuntů, které jeho továrny každý den vyrobí, tak produkuje i podlahy nebo komponenty pro automobilový či vesmírný průmysl.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 40 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.

Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru