Praha se nachází ve středu Evropy, ne však v centru jejího dění. Politici to chtějí změnit a dostat nejen hlavní město, ale i celé Česko co nejvíce do popředí. To se však zatím příliš nedaří. "Základní otázka, kterou si musí město položit, je, jakou roli chce Praha ve světě hrát. Hlavní město potřebuje v první řadě jasnou vizi," řekl architekt Jan Benda na Fóru Hospodářských novin.
Právě Benda byl hlavním řečníkem akce nazvané Praha na horizontu Evropy. Se svou manželkou Ivanou mají na kontě více než 400 projektů po celém světě. V druhé polovině 80. let společně emigrovali do Kanady a následně zamířili za prací do Číny. Právě tam se nachází těžiště jejich byznysu. Podle Bendy se Česko může Čínou v mnoha ohledech inspirovat.
Příkladem, jak se dá vybudovat moderní město, podle něj představuje Šanghaj, která v posledních třech desetiletích prošla razantní proměnou.
Číňané si začátkem 90. let řekli, že z města udělají nový pupek světa. Tehdy málokdo věřil, že uspějí. Proměnu se však podařilo nastartovat neuvěřitelným tempem. Ve městě ve velkém proběhly demolice, především se ale začalo stavět. Během krátké doby se město proměnilo v jedno velké staveniště. Budovala se sídla bank, obchodů, stavěly se mrakodrapy. V Šanghaji se točily obrovské peníze a to na místo přitáhlo byznysmeny.
V nové finanční čtvrti Pchu-tung vznikla jako jedna z vůbec prvních staveb obrovská televizní věž, která se měla stát novým symbolem síly a prosperity města.
◼ Architekturu vystudoval v Česku. V roce 1987 s manželkou emigrovali do Kanady.
◼ V 90. letech začal podnikat v Číně, kde v roce 2003 založil spolu s dalšími partnery firmu Allied Architects International, která má dnes 160 zaměstnanců.
◼ S manželkou Ivanou postavili ve světě přes 400 projektů.
Praze chybí novodobá dominanta
Podle Bendy by se Praha měla přestat bát a také vybudovat novou dominantu na pozadí historického centra.
"Když se podíváte do významných evropských měst, všechna to již udělala. Všechna již svou novodobou dominantu mají. Ukázkovým příkladem je Paříž a Eiffelova věž.
Samozřejmě že proti stavbám takového typu bude vždy určitá část lidí protestovat, je však důležité se dívat nejen na to, zda se nám tyto budovy líbí, ale také na to, jakou přináší hodnotu," vysvětluje Benda.
Podle něj v Česku po revoluci vznikla jediná stavba, která budí za hranicemi pozornost, a tou je Tančící dům.
Jednou z hlavních překážek, proč se česká metropole nedokáže dostat na výsluní Evropy, je podle něj to, že se bojí překročit svou historii. To se do budoucna může stávat stále větší brzdou. "Důvodů, proč dnes lidé z ciziny jezdí do Prahy, je málo. Jsou to především památky. Oblast, která turisty zajímá, se nachází zhruba jeden až dva kilometry od Karlova mostu. Pak už pro ně město přestává existovat. A dalšími důvody, proč sem lidé jezdí, je pivo, jídlo a noční život. Žádný z těchto důvodů ale pro Prahu není z dlouhodobého hlediska perspektivní," tvrdí Benda.
Změna podle něj mohla nastat již před lety, kdyby na Letné vyrostla "Chobotnice", jež se měla stát novou budovou Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. "Vznikl by zde zcela nový standard. Konala by se tam hromada akcí a nakonec − proč by například v Praze nemohla vzniknout Evropská knihovna?" říká Benda.
Odstrašujícím příkladem mohou být pro českou metropoli Benátky. "Benátky také postavily svou strategii na turismu. A dnes, když tam pojedete, zjistíte, že se jedná jen o jakousi kulisu pro turisty, že přestaly existovat jako autentické město," varuje architekt.
◼ Ve vyřizování stavebního povolení je Česko na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí. Vyplývá to z každoroční zprávy Doing Business, kterou pravidelně zveřejňuje Světová banka.
◼ 10 let čekají někteří developeři, než se jim podaří získat všechna potřebná povolení a postavit v Praze bytový projekt.
◼ Situaci má v budoucnu pomoci vyřešit nový stavební zákon. Jeho příprava však potrvá několik let.
◼ Urychlit výstavbu má také nový Metropolitní plán Prahy. Ten jasně nastaví pravidla, na kterých pozemcích je možné stavět a na kterých naopak ne. K návrhu plánu se nyní může vyjádřit veřejnost.
Platit však začne pravděpodobně až kolem roku 2022.
Fóra Hospodářských novin se zúčastnili také někteří pražští politici − mezi nimi například náměstkyně primátorky Eva Kislingerová (ANO) či zastupitel Magistrátu hlavního města Prahy Jiří Nouza (TOP 09), který dříve působil jako radní pro oblast dopravy. Ten souhlasil, že je třeba, aby si Praha stanovila vizi, kam směřovat.
Praha může přitáhnout kulturu
"Aby taková vize fungovala, musí být jasná a jednoduchá. Šanghaj si řekla, že chce být městem 21. století. To je vize. Samozřejmě že kdyby si teď Praha řekla, že se stane hlavním městem Evropy, asi by to úplně tak jednoduše nefungovalo," vysvětluje Benda.
Podle něj má však metropole ideální předpoklady třeba k tomu, aby se zde setkávaly kulturní elity.
Kdyby vedení města vybudovalo moderní koncertní sál a v něm například vystupoval orchestr na světové úrovni, věci by se daly do pohybu. Pokud chce být Praha vidět, musí podle Bendy investovat do svého marketingu.
Zásadní brzdou v rozvoji však zůstávají zdlouhavé povolovací procesy. Právě zde by se mohla ČR inspirovat Čínou, kde jdou věci výrazně rychleji. "Je to o změně myšlení. Měli bychom se tu začít více dívat na to, co například daná stavba přinese lidem, a ne pouze na to, zda splňuje všechny požadované normy," navrhuje Benda. V Česku developeři dnes čekají na stavební povolení až 10 let.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
