Vše o... výrobě a spotřebě vína v Česku

Rozkvět vinohradnictví na našem území začal v patnáctém století a rozloha vinic byla podobná té dnešní. V České republice je v současnosti téměř 20 000 hektarů vinic, osazeno je o něco více než 17 000 hektarů. Dvě třetiny připadají na bílé moštové odrůdy, zbytek na modré.

Nejpěstovanějšími bílými odrůdami jsou Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Sauvignon, modrými pak Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe, Rulandské modré a Modrý Portugal. Těchto deset odrůd představuje dvě třetiny osázené plochy v České republice.

Průměr produkce vína v České republice se setrvale pohybuje okolo 600 000 hektolitrů. Z toho aktuálně asi 63 procent tvoří vína bílá, 28 procent červená a devět procent růžová. Produkce těch posledních mírně, ale soustavně roste.

Spotřeba na osobu je v České republice 20,1 litru ročně, za posledních dvacet let narostla zhruba o třetinu. Evropský průměr je 36 litrů na osobu a rok.

Češi jsou stále náročnějšími konzumenty. Zákazníci, kteří mají víno jako hobby, se orientují na kvalitu a stále více lidí je ochotno utratit i vyšší částky. Zajímají se častěji o původ vína, například o značky "Vína z Moravy" a "Vína z Čech". Většina spotřebitelů však stále posuzuje víno v poměru kvality a ceny.

Průměrná měsíční útrata za víno stále roste a blíží se čtyřem stům korun. Za lahev pro vlastní spotřebu jsou Češi ochotni zaplatit průměrně téměř 160 korun, za dárek více než 220 korun.

Vývoj prodeje odpovídá prodeji ostatních alkoholických nápojů. Setrvale klesá podíl vína vypitého v restauracích, vinárnách či vinotékách a roste podíl vína prodaného v obchodní síti, zejména supermarketech a hypermarketech, kde se vytvoří necelé dvě třetiny celkových tržeb.

Vedle trendu mírně rostoucí poptávky po růžovém zažívají vzestup aktuálně také vína šumivá i perlivá. Konzumenti tíhnou k tuzemským produktům a sílí rovněž poptávka po moravských přívlastkových vínech. Patrný je odklon od bílých polosladkých odrůd k sušším, u červených se trend nemění.

Po dřívějším zájmu začíná stagnovat obliba Rulandského šedého, Tramínu i Pálavy. Zvyšuje se zájem o Hibernal i Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský.

Novela vinařského zákona, platná od 1. dubna 2017, přinesla vinařům, výrobcům i distributorům řadu změn. Z pohledu konzumenta jsou zajímavá ustanovení týkající se regulace podílu falšovaných vín na českém trhu. Novela napomáhá výběru daní a chrání výrobce i spotřebitele.

Současná legislativa podporuje i kulturu pití vína, neboť se zaměřuje například na problémy spojené s nelegálním dovozem nebo změnou původu. To jsou případy, kdy nepoctivé firmy dělají ze zahraničních vín vína domácí. Z hroznů deklarovaných ke konzumaci lisují mošt a ze zahraničního moštu lisují domácí víno. Pak je například možné, že odrůdy Pálava se v Česku prodá pod tuzemskou značkou větší množství, než kolik se jí tu vyrobí.

Falšovaná vína zpravidla nejsou nebezpečná a zdravotně závadná a mnohdy ani chuťově podřadná v odpovídající kategorii vín, ovšem naprosto likvidují možnost poctivé výroby i obchodu.