Esej Ivana Gabala: NATO není nesmrtelné, není to sociální služba. Kvůli naštvání Američanů a ignoranci Evropy může zaniknout

Když Česko vstupovalo do Severoatlantické aliance, strašil profesor Otto Pick úvahou o jejím možném zániku: "Kdoví, zda tady za 20 let ještě vůbec nějaké NATO bude". My, z prvé generace lidí, kteří se nakvap učili od profesora Picka obrannou a bezpečnostní politiku, protože ji tady nikdo nikdy nedělal, jsme jeho pochybnostem prostě nevěřili. Mysleli jsme si, že NATO, jako historicky nejúspěšnější a nejsilnější vojenský pakt, je tady jaksi napořád. Ale Otto Pick, Wintonovo "dítě", československý voják zraněný při obléhání Dunkerque, jeden z prvních ředitelů Svobodné Evropy, profesor na evropských i zámořských univerzitách, měl zřejmě dobrou intuici. Kdo dnes sleduje dění a vztahy mezi spojenci, nutně si klade otázku, zda se opravdu nad Severoatlantickou aliancí nesmráká.

Po dva roky jsme svědky výhrad nového amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči evropským spojencům. Leitmotiv výtek je stále stejný, tedy "zvyšte obranné výdaje". Ale jejich frekvence se zvyšuje a tón je stále ostřejší. Trump míří zejména na Německo, Francii a Itálii, ovšem měli bychom pozorně poslouchat i my. Když Česko v roce 1999 vstupovalo do aliance, bylo rozdělení nákladů mezi USA a Evropou 50 : 50. Nyní už Američané platí přes 70 procent výdajů NATO. Rozšíření aliance o Česko a další země střední Evropy tak bylo břemenem zejména pro Američany.

Na mizernou finanční odpovědnost většiny Evropanů za vlastní obranu si stěžovali všichni Trumpovi předchůdci. Žádný z nich ale nešel tak daleko, aby zpochybnil platnost základního paradigmatu NATO, článku 5 Washingtonské smlouvy, který hovoří o bezpodmínečné pomoci spojenci při napadení. Až Trump začal obrannou solidaritu podmiňovat plněním závazku vydávat na obranu dvě procenta HDP. A až on udělal z obranných výdajů zásadní bilaterální otázku vztahu konkrétní země k USA. Navíc dlouhodobě a pravidelně označuje NATO jako zastaralé.

Postoj Američanů je přitom klíčový. NATO na obranných zárukách ze strany USA neoddiskutovatelně stojí. Například teprve přisunutím amerických tankových sil do Polska a Pobaltí mohli obyvatelé celého regionu získat pocit, že existuje reálná protiváha vůči hrozbě ze strany Ruska. Bez Američanů ztrácí NATO smysl.