V neděli v půl čtvrté místního času z kosmodromu na floridském mysu Canaveral odstartovala těžká raketa Delta IV. Vynesla do vesmíru sondu Parker Solar Probe, která má proletět kolem Slunce tak blízko jako doposud žádný člověkem vytvořený objekt. Nehledě na brzkou ranní hodinu, na start se přišly podívat tisíce diváků. Mezi nimi byl i jedenadevadesátiletý americký astrofyzik Eugen Parker. Ten patří mezi legendy výzkumu Slunce a v 50. letech správně předpověděl existenci solárního větru. Právě po něm byla sonda pojmenována. Něco podobného se v historii žádnému žijícímu vědci nepodařilo.
"Jsem šťastný, že tady mohu být s ním. Této misi žádné jiné jméno nepřísluší," prohlásil šéf mise z NASA Thomas Zurbuchen. "Jediné, co mohu říci, je: 'Tak a je to.' Příštích několik let se budeme učit," řekl sám Eugen Parker ke startu. "Musím přejít od kousání nehtů při startu k přemýšlení o všech těch zajímavých věcech, které stále nevím a které, jak předpokládám, se vyjasní v příštích pěti, šesti nebo sedmi letech," dodal v rozhovoru pro televizní kanál NASA.
Celá mise, jejíž rozpočet je 1,5 miliardy dolarů, v přepočtu skoro 34 miliard korun, měla týdenní zpoždění kvůli problémům s raketou. Naposledy byl start ohlášen na sobotu, ale nakonec se odpočet zastavil minutu a 55 sekund před startem. Odklad byl způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. V neděli už vše probíhalo hladce.
Co se dočtete dál
- V čem je hlavní přínos vědecké práce Eugena Parkera?
- S jakými vizionáři v oblasti fyziky a astrofyziky Parker spolupracoval?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
