Nedělní summit hlav pěti států Kaspického moře, tedy Ruska, Ázerbájdžánu, Íránu, Turkmenistánu a Kazachstánu po 22 letech otevřel cestu výstavbě plynovodu z Turkmenistánu po mořském dnu na západ až do Evropské unie. Moskva přitom takovou možnost dosud blokovala s tím, že by to mohlo ohrozit export ruského plynu na lukrativní evropský trh.
Prezidenti kaspických států podepsali konvenci o právním statusu Kaspického moře, což nebylo nic jednoduchého. "Kaspik nemá spojení se světovými oceány, tudíž není mořem. Současně ale kvůli svým rozměrům a slané vodě nemohl být považován za jezero," vysvětloval moskevskému listu Kommersant náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin, který se jednání o dokumentu účastnil za ruskou stranu.
Hlavní problém ovšem představovalo nerostné bohatství. Jakkoliv odhady, že by se zde mohlo skrývat až čtyřicet procent světových zásob zemního plynu, jsou nejspíše přehnané, přece jde o solidní částky. Nakonec bylo rozhodnuto, že dno se rozdělí proporcionálně mezi státy, zatímco povrch vody, a tím třeba i lov ryb, bude s výjimkou teritoriálních vod společný.
Co se dočtete dál
- Co aktuální dohodou sleduje Moskva?
- Jak to ovlivní vývoz plynu do Číny?
- A jak se změní energetická situace v Evropské unii?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
