Horské ledovce v Evropě kvůli zahřívání planety rychle mizí. Jejich vrcholy se snižují každý rok až o metr

Nikdy jsem neviděla na jižním vrcholu tolik roztátého sněhu jako letos v létě, prohlásila profesorka geografie ze Stockholmské univerzity Gunhild Rosqvistová, když švédský ledovec Kebnekaise na začátku srpna roztál natolik, že přestal být nejvyšším vrcholem v zemi. Extrémně horké léto se letos nevyhnulo ani Skandinávii. Po celé Evropě mělo řadu podob: od ničivých požárů přes lámání teplotních rekordů a nárůst spotřeby piva až po strach zemědělců z následků enormního sucha. Ledovec, který na nejvyšší hoře Švédska ztratil čtyři metry na výšku, ale poukázal na jiný, doposud poměrně přehlížený následek zahřívání planety: ohrožení vysokohorských ledovců.

Je normální, že ledovce na horách v létě tají. Jižní vrchol Kebnekaise se v důsledku toho pravidelně každý rok sníží. V zimě, kdy napadne nová vrstva sněhu, se dostane zase na svou původní výšku, která za normálních podmínek činí 2101 metrů nad mořem. Na začátku srpna po několika horkých týdnech ale pracovníci místní výzkumné stanice zpozorněli. Změřili, že vrchol sahá jen do výšky 2097 m n. m., o několik centimetrů méně než druhý vrchol hory. Od roku 1880, kdy univerzita každoročně provádí podobná měření, jde o nejrychlejší a nejvýraznější ztrátu ledu. Podobný, i když mnohem pomalejší trend ale tamní výzkumníci sledují už dlouho. Za posledních dvacet let se vrchol zmenší každý rok o metr.

A tají i ostatní evropské ledovce. Před dvěma týdny ustoupil led na ledovci Gauli ve švýcarských Alpách natolik, že poprvé odkryl trosky amerického letadla, které tam havarovalo v roce 1946. Největší alpský ledovec Aletschgletscher, který leží ve švýcarských Alpách, se každý rok zmenší o 30 centimetrů. Vědci z univerzity ve Fribourgu odhadují, že do konce století nezůstane ve Švýcarsku ani jeden. V rakouských Alpách zase ledovce během minulého roku zaznamenaly největší pokles za posledních 60 let. O nejrozsáhlejší kus přišel Winkelkees − ledovec rozkládající se na svahu hory Hochalmspitze −, který se zkrátil o 118 metrů na délku. Podle místních geologů nic nenasvědčuje tomu, že by se to v budoucnu mělo zlepšit. Spíše naopak. Průměrné teploty stále rostou a letošní rok má podle klimatologů našlápnuto být už potřetí za sebou nejteplejším rokem v historii měření.

Horské ledovce mizí

Další 2
fotografie

Tání nelze zastavit

Ledovce nečeká zrovna růžová budoucnost. S alarmující prognózou přišel letos také tým vědců z univerzit v Brémách a Innsbrucku. Očekávají, že ať už lidstvo udělá s globálním oteplováním cokoliv, je jisté, že až 36 procent veškerého ledu na všech ledovcích po celém světě tak jako tak do sta let roztaje. Ze studie, kterou vydali letos na jaře, totiž vyplývá, že tání ledovců se už zastavit nedá. Je možné ho jen zpomalit.

Ledovce nelze zachránit ani v případě, že se snížením emisí podaří udržet zahřívání planety na dvou stupních Celsia oproti předindustriálnímu období, jak se na tom v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži dohodly téměř všechny státy světa. Nepomůže ani mnohem ambicióznější plán, a to snížit současné zvyšování průměrné teploty na 1,5 stupně.

"Více než třetina ledu, který dnes ještě existuje v horských ledovcích, již nemůže být zachráněna," je přesvědčen spoluautor studie Ben Marzeion z univerzity v Brémách. "Ledovce reagují pomalu na klimatické změny. Pokud bychom v nich například chtěli zachovat současný stav objemu ledu, museli bychom dosáhnout teplotní úrovně předindustriálního období a to samozřejmě není možné. Emise již vyvolaly změny, které nelze zastavit. To také znamená, že naše současné chování ovlivňuje dlouhodobý vývoj ledovců, a měli bychom si to uvědomovat," upozornil další ze spoluautorů, Georg Kaser z univerzity v Innsbrucku.

Vědci dokonce vypočítali, že každý vyprodukovaný kilogram oxidu uhličitého způsobí z dlouhodobého hlediska úbytek 15 kilogramů ledovce.