Diva Rejčka a její chrám

Byla jednou jedna princezna a její život nebyl ani trošku pohádkový. I takto může začínat příběh vzniku muzea Gregora Johanna Mendela, objevitele zákonů genetiky.

Narodila se 1. září 1288 v Poznani a její matka, po níž zdědila své jméno Richenza (Ryksa), záhy zemřela. Jako Piastovna, dcera krále, byla součástí mocenských záměrů, dětství trávila v klášteře. Ve dvanácti letech pohlednou Richenzu zasnoubili s ovdovělým českým králem Václavem II., jenž si takto chtěl podpořit svůj nárok na polský trůn. V roce 1303, když jí bylo patnáct a jejímu partnerovi devětadvacet let, se konala svatba. Dívka přijala jméno světice Alžběty (Elišky), stala se manželkou Václava II. a po slavnostní korunovaci na českou a polskou královnu byla uvedena na Pražský hrad.

Dva roky nato, jen několik dní po narození dcery Anežky, král Václav II. umírá. Z královny Elišky Rejčky je v sedmnácti letech vdova, a protože brzy poté rod Přemyslovců zavražděním Václava III. vymírá po meči, je situace více než složitá. Pro úspěšné spojení s Habsburky české panstvo zvažuje, kdo se stane manželkou Rudolfa: ve hře jsou princezna Eliška Přemyslovna i její macecha, jen o čtyři roky starší, a královna vdova Eliška Rejčka. Rudolf se rozhodne pro spanilou Rejčku, toto manželství však trvalo pouze rok a Eliška Rejčka se ve svých osmnácti stává dvojnásobnou vdovou.