Koupí okna všechno začíná

Při rekonstrukci domu do vyššího energetického standardu řešíme dvě zásadní věci: zateplení fasády a výměnu oken. Často panuje mýtus, že první věc je jaksi podstatnější než ta druhá. Možná proto, že zaizolování domu polystyrenem je více na očích. Málokdo si však uvědomuje, že nejslabším článkem obálky budovy není ani tak fasáda, jako spíš okno. A není to okenní křídlo v rámu, to je těsné absolutně, ale samotný rám ve stavebním otvoru.

Zase ta pěna

Spára mezi okenním rámem a ostěním je často vyplněna pouze montážní pěnou a přitom tento prostor je oním kritickým místem, kterým mohou do interiéru pronikat povětrností vlivy: nárazový déšť, silný vítr. Samozřejmě že pokud izolant (montážní pěna) ve spáře funguje, nemusí se to dít. A zde narážíme na zásadní problém: životnost polyuretanového izolantu. Ten, pokud není dodatečně chráněn před vlhkem a UV zářením (denní světlo), velmi rychle degraduje a ztrácí své tepelněizolační schopnosti.

Aby k rozpadu izolantu nemohlo dojít, byla definována určitá pravidla, která jsou zakotvena v prováděcí normě ČSN 746077, jež je v platnosti téměř tři roky. Ta zcela jednoznačně říká, že pěna nemůže být použita jako "jediný" tepelněizolační materiál (a už vůbec ne kotvicí!) při montáži okna. Pěna musí být zvenku chráněna hydroizolační paropropustnou membránou a zevnitř parotěsnou membránou. Celá tato skladba materiálů má zajistit trvalou tepelnou izolaci spáry a její parotěsnost a vodotěsnost.