Jak slovenský miliardář Fiľo vyvolal hněv Pražanů: Nesmířili se s tím, že obestaví koupaliště Lhotka bytovými domy

Prérijní indiáni nedokázali bledým tvářím odpustit, když vstoupily na posvátná pohřebiště jejich kmene. Byli přesvědčeni, že běloši tím narušili věčný spánek předků. Obyvatelé hlavního města měli před pár lety prozaičtější důvod k vykopání pomyslné válečné sekery − zavřeli jim oblíbené koupaliště. Tím, kdo se nakonec musel hněvu Pražanů podvolit, byl slovenský miliardář Milan Fiľo.

Koupaliště Lhotka považují lidé ze čtvrtého pražského obvodu asi celkem oprávněně za unikát. Přírodní plocha s čistou vodou, která jako jedna z mála nezarůstala řasami, působila mezi sídlišti jako vzácný kousek ráje a bývala jedním z vyhledávaných míst pro letní rekreaci. Posledních šest let se však Pražané museli bez koupání ve Lhotce obejít, vrátit se mohli až letos.

Vlastně za to tak trochu může i bývalý premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Právě on ještě coby ministr financí odklepl prodej koupaliště s okolními pozemky slovenskému podnikateli Fiľovi, který nabídl nejvíc. Místní občané měli Sobotkovi dlouho za zlé, že při privatizaci nezohlednil ochranu životního prostředí. Připomínali také, že radnice Prahy 4 usilovala ještě před vyhlášením soutěže o bezúplatný převod koupaliště do majetku města, stát ale žádost odmítl.

Pár let byl klid, nový majitel dál pronajímal koupaliště jeho provozovateli a návštěvníci nic nepocítili. Až do roku 2011, kdy mu Fiľova společnost neprodloužila smlouvu. Areál zůstal zavřený a začal pustnout. Stalo se z něj zanedbané místo, kde se scházeli bezdomovci. Tehdy také vyšly najevo plány, které podnikatel s celým pozemkem měl. Fiľo, jenž do té doby v Praze nebyl příliš aktivní, chtěl v lokalitě postavit bytové domy. Původně dokonce i přímo na místě koupaliště. Narazil ale na nesouhlas místních úřadů.

Neprošla mu ani mírnější va­rianta změny územního plánu, podle níž by bytovky stály okolo vody.