Na pražském Smíchově vyroste obří centrála pro 3500 zaměstnanců České spořitelny. V kampusu budou kanceláře i služby pro veřejnost

Budovy peněžních ústavů přispěly k architektonickému obohacení Prahy. Především honosné domy postavené od druhé poloviny 19. století do začátku první světové války jsou považované za přední výtvory našich architektů. Patří mezi ně bývalá Zemská banka v ulici Na Příkopě či Anglo-československá banka v Hybernské ulici. Většina z nich už bankéřům neslouží, zůstaly v nich převážně jen pobočky pro klienty. Banky, konkrétně ČSOB, Komerční banka či UniCredit, sestěhovaly své zaměstnance do velkých, moderních, efektivně řešených administrativních center mimo nejužší centrum města.

Na stavebníky a architekty historických budov kladly banky vysoké požadavky vedle bezpečnosti především na jejich reprezentativnost. Domy měly ohromit už svým vnějškem, u zákazníků měly vzbuzovat pocit důvěry, jistoty a velkých možností. Bohatě zdobené jsou proto už jejich fasády, průčelí či vchody a umělecká výzdoba je i v jejich interiérech. Výsledkem byly někdy až okázalé stavby.

Například při soutěži na výstavbu budovy Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici v roce 1890 se žádný z předložených čtrnácti projektů nezdál dost vhodný k realizaci a takových neúspěšných soutěží bylo více, píše se v diplomové práci z roku 1975 Architektura budov pražských peněžních ústavů ve vývoji let 1850−1950 od Zdeňka Malého.

Od okázalosti k funkčnosti

Dalších 5
fotografií

Zmíněná banka v Rytířské proto vyhlásila v roce 1891 další soutěž. Výsledná podoba o tři roky později dokončeného domu je dílem architektů Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Novorenesanční palác byl v 50. letech minulého století přestavěn na Muzeum Klementa Gottwalda, po revoluci získala tuto nemovitou kulturní památku v rámci privatizace Česká spořitelna. A ta si jako jediná z velkých bank v Praze ještě nepostavila jedno centrální sídlo. To se ale změní.

Inspirace z Vídně

Česká spořitelna, největší banka v zemi podle počtu klientů, bude mít novou centrálu na Smíchově. Firma se rozhodovala mezi třemi lokalitami, limitem byly požadavky na dopravní dostupnost a velikost pozemku. Hledala parcelu, kam se vejde administrativní centrum o velikosti přibližně 75 tisíc metrů čtverečních, které pojme asi 3500 lidí.

"Vybrali jsme Smíchov, protože tato část města si zaslouží rozvoj a kultivaci a my k tomu chceme přispět," říká Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny. Novostavba vyroste na brownfieldu u vlakového nádraží. Stane se součástí projektu Smíchov City, nové městské čtvrti developera Sekyra Group, kde vedle kancelářských budov vznikne bydlení pro více než tři tisíce lidí, škola, obchody a zelené plochy.

Spořitelna vypsala na novou centrálu mezinárodní architektonickou soutěž a v nejbližších týdnech oznámí vítěze. Podle Hospodářských novin je jím sdružení ateliérů Baumschlager Eberle Architekten z Rakouska a českého Pavel Hnilička architekti. Ostatně Baumschlager Eberle se dostal mezi tři finalisty architektonické soutěže na tři roky starou vídeňskou centrálu bankovní skupiny Erste, která je vlastníkem České spořitelny. Banka nakonec dala návrh zpracovat vídeňskému studiu Henke Schreieck. Do soutěže se tehdy přihlásilo kolem 150 ateliérů z 35 zemí.

Zaměstnanci spořitelny dnes sedí v Praze 4 v pěti budovách, což podle Salomona není dlouhodobě únosné i z důvodu rozdílné životnosti objektů. "Výšková budova na Budějovické byla navíc stavěna jako hotel a její skelet neumožňuje propojení jednotlivých kanceláří tak, aby v něm vznikl otevřený prostor. Drtivá většina činností v naší bance je dnes spíše týmového zadání. Víme, že když posadíme zaměstnance k jednomu stolu, práce se zrychlí," vysvětluje Salomon.